Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Expert: Co pomohlo Kurzovi k vítězství? Dojem neokoukanosti i dětství v horší vídeňské čtvrti

Svět

  17:06
PRAHA - Rakouské volby skončily jasným vítězstvím lidovců v čele s jednatřicetiletým Sebastianem Kurzem. Podle odborníka na rakouskou politiku Miroslava Kunštáta z Univerzity Karlovy vyvolává mladý politik dojem neokoukanosti, ačkoliv je v politice poměrně dlouho. Zároveň je dobrý stratég a umí se přiblížit řadovému voliči. Jednání o koalici mu mohou přinést i ústavní většinu.

Sebastian Kurz v dobrém rozmaru po zveřejnění volebních odhadů. foto: Reuters

Lidovky.cz: Ve volbách zvítězili lidovci v čele s mladým lídrem Sebastianem Kurzem. Jak hodnotíte letošní volby?

Domnívám se, že tyto volby přinesly určité zklidnění a vyjasnění situace. Ještě loňské volební průzkumy ukazovaly, že velké strany, tedy ÖVP (Rakouská strana lidová – pozn. red.) a SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska – pozn. red.) byly ve značné krizi a zaznamenaly velký odliv voličských preferencí. Ještě před rokem by byla jednoznačným vítězem Stracheho FPÖ, tedy Svobodní. To se změnilo s nástupem Sebastiana Kurze do čela ÖVP, změnou rétoriky a upevněním jeho pozice ve straně.

Miroslav Kunštát

PhDr. Miroslav Kunštát PhD. působí na katedře zaměřené na Německo a Rakousko při Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy. Zabývá se československou a českou zahraniční politikou ve vztahu k německy mluvícím zemím. Působí v Collegiu Carolinu v Mnichově, v kuratorii Středoevropské akademie v Badu a ve společné česko-rakouské komisi. 

Miroslav Kunštát.

Lidovky.cz: Na čem podle vás stojí volební úspěch Sebastiana Kurze?
Tady jsou důvody racionální a iracionální. Racionální spočívají v tom, že předseda lidovců dokázal v mediálně účinné zkratce pojmenovat problémy Rakouska a podařilo mu vzbudit dojem neokoukanosti, ačkoliv vlastně okoukaný je. Je již poměrně dlouho v politice a značně dlouho je i ministrem zahraničních věcí, ale i tak dokázal své kompetence v oblasti zahraniční politiky rozšířit i na další společenská témata.

Je mladý, je energický, ale zároveň dokáže myslet několik tahů dopředu. Média ho někdy označují za dobrého šachistu, ale také za člověka, který se dokáže dobře přiblížit řadovému voliči. Možná je to takový sociální instinkt. Kurz vyrůstal v takové horší vídeňské čtvrti a zřejmě si již v dětství vypěstoval jisté sociální strategie, které dokáže skvěle využít v politice. To vše bylo předpokladem k obrovskému volebnímu úspěchu, který bychom ještě před rokem neočekávali.

Lidovky.cz: Sociální demokraté zaznamenali snad nejhorší výsledek od roku 1945, co myslíte, že jej způsobilo?
Jsou některé důvody bezprostřední a jsou problémy dlouhodobé, strukturální. Bezprostředních důvodů je více, ale v poslední době nejvíce mohla voliče ovlivnit takzvaná Silbersteinova aféra, spjatá s izraelským spin doctorem, který měl připravit poměrně nechutnou kampaň proti Sebastianu Kurzovi na sociálních médiích.

Rakouské předčasné volby: Vyhráli lidovci. Před Svobodnými a sociálními demokraty

Aféra byla masivně medializovaná v posledních týdnech před volbami a působila dojmem jakési bomby. Následně se ale ukázalo, že se SPÖ od Tala Silbersteina a jeho praktik již dříve interně distancovala. Očekával jsem, že celá aféra zapůsobí mnohem hlouběji, ale to se nestalo. Přisuzuji to reakcím kancléře a předsedy SPÖ Christiana Kerna, který reagoval na celou aféru klidně, věcně a byl i v následujících debatách značně přesvědčivý.

Lidovky.cz: A dlouhodobé problémy?
Ty jsou, jak jsem již nastínil, strukturálního typu. Sociální demokraté totiž reagují daleko pomaleji než třeba lidovci na rozpad základních tří táborů, které vždy v Rakousky byly – socialistického, lidoveckého a nacionálně-liberálního. SPÖ na tyto změny nedokáže pružněji reagovat a my pak můžeme pozorovat odliv voličů směrem k FPÖ, zejména v tradičních průmyslových okrscích, kde žije i více cizinců.

Expertka: Rakouská volební kampaň byla špinavá. Nejspíš zvítězí protiimigrantské strany

Lidovky.cz: V tuto chvíli ještě nejsou sečtené všechny volební lístky, protože tři čtvrtě milionu hlasů bylo korespondenčních. Nakolik sčítání těchto deseti procent může zahýbat druhým a třetím místem, kde je jen minimální rozdíl?
Nemyslím si, že by to mohlo ještě znamenat změnu pro první dvě místa, které poslední odhady agentur přisuzují ÖVP a SPÖ. Sociální demokraté si totiž mohou jen přilepšit. Většinou totiž platí, že voliči Svobodných se často rekrutují z řad nevoličů nebo z lidí, kteří mají jen okrajový zájem o politiku. Registrace na korespondenční hlasování samozřejmě znamená aktivnější zájem o politiku. 

Je to i záležitost Rakušanů v zahraničí, což bývají lidé s vyšším stupněm vzdělání. Bylo vidět i v posledních prezidentských volbách, že korespondenční hlasy přece jen nahrávaly více Alexandru Van der Bellenovi (Zelení) než Norbertu Hoferovi (FPÖ). I proto si myslím, že tyto hlasy pomohou spíše tradičním „lidovým“ stranám, jako jsou SPÖ a ÖVP.

Otec se synem slaví úspěch FPÖ.
Příznivci FPÖ slaví volební úspěch.

Na druhou stranu bych rád připomněl, že například Zeleným zřejmě chybí jedna desetina procenta pro vstup do Národní rady a právě korespondenční hlasy by jim mohly pomoci v ní usednout. To by pak ale zamíchalo i rozdělením mandátů a mohlo by se to projevit i v debatách o ústavních většinách. Existuje totiž koaliční varianta, při které by Sebastian Kurz jako kancléř disponoval ústavní většinou, například s liberálními NEOS. To by mu značně ulehčilo implementaci některých opatření, které lze prosadit jen v podobě ústavních zákonů.

Lidovky.cz: Jaké jsou nepravděpodobnější koalice, které by mohly vzniknout?
S nejvyšší pravděpodobností vznikne tyrkysovo-modrá koalice, tedy koalice ÖVP a FPÖ. Ta také odpovídá voličské vůli a i lidovci by jí dávali přednost. Zkušení politici však již včera v kuloárech nevylučovali ani návrat velké koalice SPÖ a ÖVP či kombinaci socialistů a Svobodných. Ta se v Rakousku objevila v osmdesátých letech, takže rozhodně není bez historické paralely.

Lidovky.cz: Co by podle vás zabránilo vzniku koalice FPÖ a ÖVP?
Záleží na tom, jak FPÖ naloží se svým pravděpodobně třetím místem a jakou zvolí taktiku. Její výsledek je skvělý, ale jasným vítězem voleb je Sebastian Kurz. Ve volebním štábu bylo po volbách možné cítit rozpaky a nálady mezi euforií a rozčarováním. Uvidíme, jak se popasuje volební lídr Svobodných Heinz-Christian Strache s Kurzem, který bude jako vítěz jistě prosazovat své priority.

PETRÁČEK: Kurz nabízí změnu. Rakouští voliči posílili pravici – lidovce i Svobodné

Dále je tu také role spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena. Zejména Sebastian Kurz ji včera značně akcentoval poté, co byly oznámeny první odhady výsledků. Tvrdil, že teď záleží na prezidentovi, koho pověří vládou. Sám prezident při svém proslovu připomněl některé historické paralely, které by na něj kladly větší zodpovědnost, než bylo v dosavadní praxi obvyklé. A vzhledem k tomu, že Van der Bellen šel do voleb s tím, že se pokusí zabránit koalici FPÖ a ÖVP, tak bych tento faktor nepodceňoval. Bezpochyby bude spolkový prezident postupovat v souladu s ústavou, ale je možné, že svou roli využije aktivněji.

Lidovky.cz: Budou mít výsledky voleb v Rakousku dopad na vztahy s Českou republikou?
To bezpochyby budou, ale samozřejmě bude záležet také na tom, jak dopadnou volby v Česku. Ty ještě neznáme, a tak moje prognóza bude značně otevřená. Vznikne-li ale ta nejpravděpodobnější koalice, tedy vláda FPÖ a ÖVP, stane se s vysokou pravděpodobností ministrem zahraničí buď Norbert Hofer, nebo europoslanec Harald Vilimsky. Oba dva jsou z FPÖ, oba jsou poměrně euroskeptičtí, a tak lze usuzovat, že se pokusí Rakousko více přiblížit k politice Visegradské čtyřky.

V regionální politice, a obzvlášť pokud volby v České republice dopadnou, jak průzkumy očekávají, bude Rakousko více přitahováno do tohoto „visegradského trucpodniku“, čímž se mírně oslabí pozice Francie a Německa v rámci Evropské unie. Čistě bilaterální vztahy s Českou republikou by se však měnit neměly. Konfliktní témata, která kdysi do těchto vztahů vnášeli Svobodní, například tzv. Benešovy dekrety či Temelín, již nejsou středem jejich zájmu.