Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Rodák z Chotěboře, kde se narodil 7. února 1908, byl po maturitě přijat na Vojenskou akademii v Hranicích a jako poručík dělostřelectva prošel řadou posádek. V roce 1935 byl přijat na prestižní Vysokou školu válečnou a po třech letech byl v hodnosti kapitána generálního štábu jako zpravodajský důstojník vyslán na Slovensko.
Po okupaci českých zemí nacisty v březnu 1939 se rychle zapojil do odboje. Jeho činnost kryl post úředníka na protektorátním ministerstvu veřejných prací. Spolupracoval i s legendární skupinou „tří králů“ Balabán-Mašín-Morávek.
Moravcova jedenáctka“Nosil klíčová fakta, vláda se ale chovala ignorantsky,” popisuje práci šéfa vojenských zpravodajců Františka Moravce historik a znalec práce československých zpravodajců Karel Straka. Odborný pracovník Vojenského historického ústavu je autorem zatím nejrozsáhlejší studie o předválečném československém vojenském zpravodajství “Rekonstrukce československé agenturní sítě a jejích výsledků z let 1933-1939”. Velký rozhovor s ním čtěte zde: |
Gestapo si však pro něj přišlo na ministerstvo 24. července 1941, podařilo se mu však uniknout a čekalo jej nekonečných 1 335 dní v ilegalitě!
Ukrýval se v pražských Modřanech, kde mu jeho spolupracovníci později vyrobili dvě amatérské radiostanice, se kterými se od listopadu 1944 pod volacím znakem KEY neúspěšně pokoušel navázat spojení s Londýnem. Ještě dvakrát unikl gestapu, ale 20. března 1945 byl na ulici na Vinohradech obstoupen třemi muži, osloven pravým jménem a zatčen. Začal s gestapáky zápasit a pokusil se o útěk. Byl však postřelen do nohy, kulka naštěstí minula tepnu, ale uvázla ve stydké kosti. Následovaly tvrdé výslechy, ale 5. května 1945 se s vypuknutím povstání v Praze dočkal osvobození v pankrácké věznici. Netušil však, že nejtrpčí chvíle života jej teprve čekají!
Druhý den povstání odpoledne byl v České národní radě na příkaz komunisty Josefa Smrkovského, jehož někdo patrně zmanipuloval, zatčen jako konfident gestapa! Byl týrán a ponižován a až po pěti dnech bez omluvy propuštěn. Horší konec odbojové pouti by si asi těžko předtím představil.
Nepohodlní |
Vrátil se do armády a nějakou dobu působil i v Londýně jako zástupce čs. vojenského a leteckého přidělence, ale po čase byl odvolán a v roce 1951 z armády propuštěn. O pět let později jeho životní pouť nečekaně skončila. Zůstane asi navždy nezodpovězenou otázka, co vše „výbušného“ Miloslav Zatřepálek věděl a komu vadil?
