Do čítanek a učebnic dějepisu se z řad válečných hrdinů dostává vždy jen několik málo osobností. Ostatním je souzeno státi se pro nás jen anonymními tvářemi na dobových fotografiích. Připomeňme si proto dnes za všechny jednoho z řady tisíců „obyčejných“ legionářů.
František Žák se narodil 24 .července 1896 v Pouchobradech u Chrudimi. V Praze se vyučil kovářem a nechal se kamarády zlákat na přednášku univerzitního profesora T. G. Masaryka pro dělnickou mládež. Na profesorovi mu mimo jiné imponovalo, že se kdysi také učil na kováře. S vypuknutím světové války musel subtilní mladík obléci uniformu 12. zeměbraneckého pěšího pluku v Čáslavi a po krátkém výcviku odjet na ruskou frontu.
Tam se dozvěděl o „vlastizrádné“ činnosti profesora Masaryka a rozhodl se jej následovat. Dne 5 .června 1916 se nechal zajmout a již 1. října se mu podařilo podat přihlášku do legií. Pro byrokratické průtahy z ruské strany byl však až 30. června 1917 včleněn do 11 .roty 1. čs. střeleckého pluku „Mistra Jana Husi“. S tímto slavným plukem se zúčastnil dlouhé řady bojů s bolševiky, včetně dobytí Kazaně s ukořistěním zlatého carského pokladu. Až v únoru 1920 se dostává po plavbě na lodi Traz-Os-Montes z Vladivostoku přes zastávky v Japonsku, Číně, Cejlonu či Suezu do Terstu a konečně i domů. U velké hrušky, kde se rozloučil kdysi s maminkou, zastaví kolemjdoucího chlapce a ptá se ho, zda zde bydlí ještě paní Kateřina Žáková. Hoch se hrdě hlásí k tomu, že je to jeho maminka!
Otakar Červený: úspěšný výrobce dechových nástrojů, který zakládal československé legie v Rusku |
Teprve teď mladý legionář zjistí, že ten kluk je jeho nejmladší bratr! Cesta kolem světa na trase monarchie–republika pro něj konečně skončila. Záhy se však nechal zlákat ke službě u četnictva a po absolvování četnické školy v Košicích prožil řadu let náročné služby na Podkarpatské Rusi a na Slovensku. V kritickém roce 1938 působil v pohraničních jednotkách Stráže obrany státu. Své legionářství bral po celý život jako mravní závazek, proto po celou okupaci aktivně působil v rodném kraji v odboji.
Vše změnil až únor 1948, po kterém František s odevzdaným úsměvem říkal, že nacisté jej vyhodili jako legionáře od četnictva v roce 1941 s důchodem, avšak komunisté jej svlékli z uniformy bez důchodu. Zemřel 6. října 1967 po dlouhé zákeřné nemoci v Karlových Varech. Před smrtí se poprvé začetl do Švejka a s častým smíchem, který mu ulehčoval bolestivé umírání, odpustil Jaroslavu Haškovi jeho dezerci z jejich pluku.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
