„Ceny Paměti národa nejsou olympiádou v odvaze, ocenění si bezpochyby zaslouží všichni nominovaní, nejenom pětice laureátů,“ uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Naším cílem je cenami především inspirovat dnešní společnost a mladou generaci k odvaze,“ doplnil.
Česká učitelka Dana Vargová dokázala v 80. letech spojit protirežimní aktivity s péčí o postiženého syna. Němec Manfred Matthies zase převáděl tajnými tunely východní Němce do Západního Berlína. Anton Strholec ze Slovenska byl za totality uvězněn kvůli pokusu o ilegální přechod hranic.
Pamětníci zlomových okamžiků
Po legálním pobytu na studiích v Římě a vysvěcení na kněze od samotného papeže se vrátil do Československa ovládaného komunisty, aby pomáhal věřícím. Polák Kornel Morawiecki založil Bojující solidaritu, šest let byl na útěku před policií a v roce 1987 byl zatčen a deportován do USA. Poslední vyznamenaný, János Kenedi byl klíčovou postavou maďarského undergroundu a organizátorem slavných opozičních bytových seminářů.
Ceny Paměti národa uděluje každoročně Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, „kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova“.
Záštitu nad letošními cenami převzal vědec Ivan M. Havel, bratr zesnulého exprezidenta Václava Havla, se kterým je ocenění spojeno. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů pamětníků uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo právě Post Bellum v roce 2001. Aktuálně sbírka obsahuje asi 3000 nahrávek svědectví pamětníků z 13 evropských zemí.