18. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

VIEWEGH: Řebíček předstupuje před Boha

Michal Viewegh v Sázavě v roce 2017. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Michal Viewegh v Sázavě v roce 2017. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Na úvod si připomeňme jeden postarší výrok Aleše Řebíčka (oč nestoudnější, o to sebevědomější): „Nejsem žádný Mirek Dušín, to ostatně málokdo, ale před Boha jsem připraven předstoupit,“ napsal v roce 2011 do Slávistických novin bývalý majitel fotbalového klubu Slavie a také exministr dopravy Aleš Řebíček.

Svatá prostoto! pomyslel jsem si předminulý týden s jakýmsi zhnuseným pobavením, když jsem si v kuchyni svého nijak obrovského sázavského domu (na jehož stavbu jsem si i tak samozřejmě musel vzít hypotéku) v novinovém článku o Řebíčkově aktuálním přestupu ke komunistům onen osm let starý nehorázný výrok připomněl. Kupodivu mě nejen dokázal znovu rozesmát, ale dokonce se díky němu rozhýbala i má stále línější a lhostejnější obrazotvornost: okamžitě jsem si začal představovat, jak Aleš Řebíček k údivu všech jen trochu informovaných Čechů nepřichází po své smrti do pekla, nýbrž se s drzostí sobě vlastní vypraví do nebe:

ŘEBÍČEK (klepe na nebeskou bránu): Tak kurva drát, votevře mi někdo?

Nebeská brána se pomalu otvírá, za ní stojí udivený Bůh.

BŮH (vrtí hlavou): Ale co voni tady? Je bych tu, Řebíček, na mou věru nečekal!

ŘEBÍČEK (dotčeně): Tak vy snad taky jako věříte tomu, co vo mně psali v zajebanejch novinách?!

BŮH (pobaveně): Já nečtu žádný noviny. (zvážní) Nemaj trochu soudnosti, Řebíček? Kde si jako myslej, že sou? Nezabloudili? Nemaj snad tu jejich džípíesku? Proč propánajána přišli do nebe? Přece musej vědět, že maji bejt úplně jinde...

Bůh krčí rameny a ukazuje palcem směrem dolů.

ŘEBÍČEK (zaraženě ho pozoruje): Jak jinde? A to jako kurva kde?

BŮH: Neklejou mi tu, Řebíček, nejsou na Slavii! Zkusej na to přijít sám. Namáhaj si trochu tu jejich vychytralou českou hlavičku!

ŘEBÍČEK: Jasně! Vocud vítr vane! Takže vy ste Sparťan! (odplivne si) Proto se po mně vozíte! Na šikanu vám ale seru, jasný? Ráno letím do Toskánska!

BŮH: Řeknu jim jedno pořekadlo, Řebíček. Poslouchaj?

Řebíček po chvíli přikývne.

BŮH (směje se): Chcete-li rozesmát Boha, seznamte ho se svými plány...

ŘEBÍČEK (po chvíli): To jako že už žádný jachty a tak? Zejtra žádný Toskánsko? Jako že mám dočasně stopku, jo?

BŮH: Ne dočasně. Obávám se, Řebíček, že voni už do Toskánska nepoletěj nikdy.

ŘEBÍČEK (útočně): A to jako do prdele proč?

BŮH: Ale no tak, Řebíček! Voni si snad vážně myslej, že když nakupujou vily za sto dvacet šest mega, dostanou se po smrti do nebe?

ŘEBÍČEK: Ty peníze jsem si půjčil od svých dětí.

BŮH (rozzlobeně): A mažou! Ať už se smažej v kotli!

Michal Viewegh

Maminky přiznávají: Proč mám jen jedno dítě?
Maminky přiznávají: Proč mám jen jedno dítě?

Můžu se zeptat proč? Bylo to Vaše rozhodnutí nebo zdravotní důvody? Případně vyhovuje Vám to? Vyrůstali jste i Vy jako jedinačkové? Jaké to je, nechybí Vám sourozenec?

Najdete na Lidovky.cz