11. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Vladimír Vaněk: držitel kříže sv. Jiří informoval o odboji v Rusku Kramáře, Rašína i Masaryka

Vladimír Vaněk, jeden z nejúspěšnějších špionů první republiky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Vaněk, jeden z nejúspěšnějších špionů první republiky. | foto: ARCHIV VHÚ

PRAHA Vladimír Vaněk se právě věnoval umění v Kyjevě, když vypukla první světová válka. Rozhodl se působit v československém odboji, díky kterému pronikl až zpět od Prahy. Zde se seznámil třeba s Karlem Kramářem či Aloisem Rašínem. Po válce pracoval jako diplomat, po okupaci nacistickým Německem uprchl do Švédska. Po roce 1948 s rodinou odešel do Itálie. Zemřel v Římě v roce 1965.

Osud Vladimíra Vaňka snadno překoná mnohé fabulace špionážní literatury i kinematografie.

Narodil se 27. 5. 1895 v Dobré v Haliči v rodině českého lesníka. Rodina se na počátku dvacátého století přestěhovala do Prahy. Vladimír Vaněk vystudoval reálku a obchodní akademii v Karlíně, kde v roce 1913 maturoval. Díky svému literárnímu a výtvarnému nadání byl pozván na výstavu do Kyjeva, kam odjel v červnu 1914. Po vypuknutí první světové války se odmítl vrátit, a naopak vstoupil do České družiny.

Banner kalendář hrdinů.

Na konci roku 1914 byl jedním z dvanácti čs. dobrovolníků, kteří dostali za úkol proniknout přes frontovou linii až do českých zemí. Vladimíru Vaňkovi se v prosinci 1914 podařilo dosáhnout Prahy, kde kontaktoval představitele domácího odboje, především Karla Kramáře a Aloise Rašína. Informoval je o čs. odboji v Rusku, o existenci České družiny, a předal i projekt povstání v českých zemích, který v Rusku vypracoval L. V. Tuček. Přes Jana Herbena se s obsahem Vaňkových zpráv před odchodem do exilu stačil seznámit i Tomáš Garrigue Masaryk.

Vladimír Vaněk koncem roku 1914 pronikl přes frontovou linii do Čech. V Praze...

Vladimír Vaněk koncem roku 1914 pronikl přes frontovou linii do Čech. V Praze pak kontaktoval zástupce odboje, zejména Karla Kramáře (na velkém snímku vlevo). S obsahem Vaňkových zpráv se seznámil i T. G. M.

Poté Vaněk svůj pobyt v českých zemích zlegalizoval a v březnu 1915 nastoupil vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Na východní frontě v září 1915 přeběhl do ruského zajetí a prokázal svou totožnost.

Vrátil se k České družině, kde byl vyznamenán křížem sv. Jiří 4. stupně a povýšen na praporčíka. Působil ve vojenské komisi Svazu českých spolků na Rusi.

V červnu 1916 odjel s poselstvem Svazu do Londýna a Paříže za Tomášem Garrigue Masarykem, poté se zapojil do aktivit pobočky ČsNR ve Švýcarsku av roce 1918 pomáhal Milanu R. Štefánikovi organizovat čs. legie v Itálii. Od února 1919 do prosince 1920 řídil výstavbu výzvědného oddělení zpravodajské služby čs. ministerstva národní obrany.

Od roku 1921 vstoupil do diplomacie. Začínal jako atašé ve Stockholmu, poté se přesunul na MZV v Praze. V letech 1924–1929 působil na čs. vyslanectví v Paříži, kde také vystudoval Institut des Hautes Etudes Internationales. Od dubna 1931 do září 1937 byl přidělen opět na vyslanectví ve Stockholmu.

V roce 1937 se vrátil na MZV v Praze. Po okupaci českých zemí uprchl 17. 3. 1939 do Švédska, kde působil v čs. odboji. Na německý nátlak byl v letech 1942–1944 v internaci. Po omilostnění švédským králem odjel v dubnu 1944 do Londýna a od září 1944 do ledna 1946 působil jako vyslanec čs. exilové vlády v Itálii. Po návratu do Prahy se stal jedním ze zástupců ředitele politické sekce MZV. Současně připravoval životopis tehdejšího ministra Jana Masaryka.

V prosinci 1948 se vystěhoval s rodinou do Itálie, kde mj. organizoval, pracoval pro místní zastoupení švédských firem, a také pro československé exilové organizace. Zemřel v Římě 6. 10. 1965.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Najdete na Lidovky.cz