16. února 2019 11:30, aktualizováno  14:09 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřel herec Bruno Ganz, představitel Hitlera ve filmu Pád třetí říše

Bruno Ganz jako filmový Hitler ve snímku Pád třetí říše | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bruno Ganz jako filmový Hitler ve snímku Pád třetí říše | foto: Constantin Film

Curych Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz, informovala v sobotu agentura DPA s odvoláním na jeho agenta. Ganz se proslavil zejména rolí nacistického vůdce Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) z roku 2004.

Bruno Ganz na snímku z roku 2005.

Bruno Ganz na snímku z roku 2005.

Hrál také ve snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem, kde ztvárnil anděla Damiela, nebo v Předčítači. Po boku Rudolfa Hrušínského mladšího nebo Ladislava Smoljaka vystoupil v německo-československém filmu Die Wette (Sázka) z roku 1990.

Loni Ganzovi lékaři diagnostikovali rakovinu.

„Mám pocit, že mu nic nepřekáží, když se vydal na svoji cestu do nebe nad Berlínem,“ řekl při pohledu na sobotní slunečnou oblohu šéf filmového festivalu Berlinare Dieter Kosslick.

„Odešel jeden z nejvýznamnějších herců naší doby, jeho vynikající dílo zůstává,“ uvedl na twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Ganz několikrát navštívil Česko, v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.

Britská BBC na svých internetových stránkách připomíná, že scény se zuřícím Ganzem v roli Hitlera se staly v uplynulých letech mimořádně oblíbeným tématem pro nespočet parodií. V roce 2005 v rozhovoru s britským listem The Guardian Ganz řekl, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. Studoval historické nahrávky a pozoroval lidi s Parkinsonovou chorobou, kterou Hitler podle něho trpěl.

Filmové fanoušky zaujal také jako anděl Damiel z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993). Ganzův expresivní, „lidový“ výraz, zde podle kritiků pomohl převést chladnou režisérovu vizi věčnosti do čiré radosti z člověčenství. K novějším Ganzovým snímkům se pak řadí například Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008), Neznámý (2011), Vzpomeň si (2015) nebo V čase ubývajícího světla (2017).

Divadlo, film a Ifflandův prsten

Ganz se narodil v Curychu 22. března 1941. Ve filmu debutoval jako devatenáctiletý v roce 1960, kariéru však tehdy ještě pořádně nerozjel. O rok později se poprvé představil na divadle, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády profesního života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 časopis Současné divadlo označil za herce roku. Ganzovým velkým divadelním počinem byla titulní role ve dvoudílném představení Goethova Fausta v roce 2000.

Od 70. let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s věhlasnými režiséry jako jsou Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregoryho Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie (1978), vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové v hororu Upír Nosferatu (1979) a posléze hrál v několika desítkách nejrůznějších filmů.

Ganz získal řadu cen, například Německou filmovou cenu (1976) nebo Švýcarskou filmovou cenu (2000). Byl jmenován Rytířem umění a literatury, ocenění za přínos světové kinematografii obdržel od Evropské filmové akademie. Herec také několikrát navštívil ČR, v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.

V polovině 90. let Ganz obdržel nad nejkurióznější vyznamenání v oboru jevištního herectví - Ifflandův prsten. Jeho držitelé jej testamentárně na doživotí odkazují kolegovi podle své volby. Ganz prsten získal po oblíbeném rakouském herci Josefu Meinradovi. Jde o šperk s podobiznou herce, divadelního ředitele a dramatika Augusta Wilhelma Ifflanda, který v roce 1782 jako první ztvárnil roli Franze Moora v Loupežnících Friedricha Schillera. Komu ho odkázal Ganz, není zatím známé.

S manželkou Sabine žili odděleně, Ganz byl otcem syna.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz