Pátek 13. prosince 2019svátek má Lucie 2 °C déšť se sněhem Předplatné LN
16. listopadu 2019 10:49, aktualizováno  12:57 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Zemřel režisér a odbojář Vojtěch Jasný. Autorovi trezorového filmu Všichni dobří rodáci bylo 93 let

Ve věku 93 let zemřel režisér, scenárista i odbojář Vojtěch Jasný (na snímku z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ve věku 93 let zemřel režisér, scenárista i odbojář Vojtěch Jasný (na snímku z... | foto: ČTK

Ve věku 93 let zemřel režisér, scenárista i odbojář Vojtěch Jasný, autor trezorového filmu Všichni dobří rodáci, který oceňují i jeho mladší kolegové režiséři. Informaci o úmrtí z pověření rodiny sdělil Vítězslav Tichý. Život Jasného byl naplněn dramatickými událostmi, sérii tragédií v rodině střídala významná mezinárodní ocenění za práci a později jeho životní dráhu zase změnila perzekuce a nucená emigrace. Podle ostatních režisérů byl Jasný nadčasovým a poetickým autorem.

Jasný byl jedním z představitelů takzvané české filmové nové vlny. Začínal točit již v 50. letech, nejprve ve spolupráci s Karlem Kachyňou. V polovině 50. let Jasný v krátké době pochoval maminku, narodil se mu mrtvý syn a na rakovinu mu zemřela manželka. Následně vznikl jeho snímek Touha z roku 1958. „Touha je kus mé duše, kus mého života a předznamenává mé další filmy,“ uvedl v minulosti Jasný. Touha získala cenu na festivalu v Cannes v roce 1959.

Režisér Vojtěch Jasný
Vojtěch Jasný

Mezinárodní pozornost si později získal Jasný například i poeticko-satirickou pohádkou plnou barev Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež dostala v Cannes zvláštní cenu poroty. Osudovým se ale stal Jasnému snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968 o deziluzi moravského venkova po nástupu komunistického režimu a střetech při znárodňování majetku sedláků a kolektivizaci.

Všichni dobří rodáci vynesli Jasnému v Cannes roku 1969 cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku, ale také perzekuci ze strany československého totalitního režimu. Téhož roku Jasný emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek. Jeho filmy pak v Československu na dvě desetiletí skončily v trezoru.

Mladší kolegové Jasného shodně označují Všechny dobré rodáky za nadčasové. „Já jsem Rodáky za život viděla xkrát a v každém novém čase ten film dokázal přinést něco dalšího. Myslím, že to je znakem děl, která přetrvají a jsou odrazem toho, co je v lidech věčné,“ řekla režisérka Alice Nellis. 

„Já sám pocházím ze sedlácké rodiny, moji rodiče byli kulaci. Vzpomínám si, že jsem poprvé film Všichni dobří rodáci viděl v kině v Prešově v nějakých 17 letech. Už tehdy mě hluboce dojal, protože jsem tam v jednotlivých postavách viděl předobraz lidí, které jsem znal ze své vesnice,“ uvedl režisér Fero Fenič.

Životem i dílem Jasného prostupoval mysticismus. „Film, to je krása, to je světlo,“ prohlásil sám Jasný v minulosti. „Já nemyslím. Přijde na mě takové světlo. Když myslím, tak nejsem tak dobrý, jako když jednám spontánně,“ řekl.

„Myslím, že byl velký básník, svědek dějin a zároveň měl nějakou sebereflexi. Takže jsem se mu velice obdivoval,“ řekl režisér Jan Hřebejk. „I když je ta zpráva (o úmrtí Jasného) smutná, tak ji beru jako příležitost, přemýšlet o tvorbě jednoho z největších českých filmových tvůrců,“ dodal.

Režisér výjimečných filmů Jasný zažil vzlety a pády 20. století

Filmy režiséra Vojtěcha Jasného mají silný morální rozměr a výjimečnou vizualitu, důležitou roli v nich hrají barvy. Život Jasného byl velmi dramatický. Za druhé světové války byl v odboji a britským agentem, v 50. letech pomáhal budovat socialismus, který později kritizoval tak, že musel emigrovat.

Pro jeho morální postoje Jasnému přezdívali kazatel. A herec Vladimír Menšík, který ztvárnil jednu z hlavních rolí v jeho nejslavnějším filmu Všichni dobří rodáci, zase říkal, že je "Saint-Exupéryho dospělý Malý princ".

Tajemno a mysticismus, jež propůjčuje Jasného tvorbě další rozměr, prý tvůrce objevil v těžkých dobách, když v půli padesátých let v krátké době pochoval maminku, narodil se mu mrtvý syn a na rakovinu zemřela manželka.

Tehdy měl intenzivní potřebu se ze svých zážitků vypovídat, a tak vznikl snímek Touha (1958). "Touha je kus mé duše," uvedl Jasný, "kus mého života a předznamenává mé další filmy." Poetická Touha získala cenu na festivalu v Cannes v roce 1959.

Následoval úspěšný titul Procesí k panence (1961), dále poeticko-satirická pohádka plná barev Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež získala v Cannes zvláštní cenu poroty, a povídkové Dýmky (1966), také zařazené do soutěže na festivalu v jihofrancouzském letovisku.

Vrchol Jasného tvorby představuje lyrická kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci (1968), na niž sbíral materiál 20 let a která mu opět v Cannes vynesla cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku. Přijal, téhož roku ale emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek.

Režimu s Vojtěchem Jasným došla trpělivost po jeho dokumentu Česká rapsodie z roku 1969, což byla dvacetiminutová poema beze slov o obsazené zemi. Po emigraci se režisérova díla ocitla na 20 let v trezoru.

V zahraničí natočil mimo jiné Klaunovy názory podle knihy Heinricha Bölla (1976), učil ve Vídni, Salcburku či Mnichově a nakonec se stal pedagogem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, jejíž filmovou sekci založil Miloš Forman. Známý dokument o slavném dirigentovi Herbertu von Karajanovi (1978) mohl Jasný točit jen proto, že si Karajan jako zen-buddhista přál režiséra, který stejně jako on umí "odcházet z těla".

Jasný se narodil 30. listopadu 1925 a čtyři roky poté začal jeho tatínek promítat v kelčské sokolovně filmy, kterým syn propadl. Po válce, v níž ztratil otce zabitého v Osvětimi, studoval ruštinu a začátkem 50. let patřil k vůbec prvním absolventům nově založené FAMU a v tandemu s dalším Moravákem Karlem Kachyňou točil prorežimní dokumentární snímky.

Z poválečného poblouznění komunismem ho vyléčila až cesta přes Sibiř do Číny. Oba začínající režiséry tam počátkem 50. let vyslal tehdejší Armádní film, aby kamerou zachytili sovětské "výdobytky socialismu".

Smrti unikl několikrát - poprvé v dětství, když onemocněl španělskou chřipkou, potom v emigraci v roce 1973, když ho údajně chtěla zabít KGB po jeho pokusu natočit dokument o smrti Jana Masaryka: "Chtěli mi rozbít hlavu, ale ten úder byl zadržený silnými brýlemi z rohoviny. A ty mi zachránily život," vzpomínal. V ohrožení života byl i za druhé světové války, když pomáhal v odboji.

Zvrat politických poměrů uvítal po listopadu 1989 dokumentem Proč Havel? (1991). A Jasného snaha proniknout k podstatě věcí je podle odborníků patrná i z dalších filmů. Tím posledním se stal Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky, který vypráví o cestě k vlastním kořenům. Dožít se vysokého věku pomáhala Jasnému jóga, zelený čaj a projížďky na kole. A také stálý kontakt se studenty, kterým vštěpoval, že je třeba neustále hledat a pěstovat lidskost.

ČTK
Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Jiří Strach | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!