Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Až nás nebo vás sejme robožoldnéř

USA

  13:03
PRAHA - Byly doby, kdy se Spojené státy dávaly za příklad v tom, že v zásadním zahraničněpolitickém názoru táhla jejich politická reprezentace za jeden provaz. Ideologické spory měly mít případně prostor pouze na domácím kolbišti.

Republikánský kandidát Donald Trump. foto: Reuters

Kdeže ty doby jsou. Čerstvým příkladem budiž zřetelně artikulovaný názor amerického prezidenta Baracka Obamy na brexit, kdy nejenže jasně řekl, že Británie bude mít větší vliv a sílu uvnitř EU, ale také pravil, že Británie mimo EU se bude muset zařadit na konec fronty při vyjednávání o obchodní dohodě s USA.

MACHÁČEK: Brexit a větší integrace EU?

Teď to vypadá, že američtí demokraté (vláda, exekutiva) jsou na straně tábora „bremain“ a republikáni podporují tábor brexit. Senátor Ted Cruz vydal v londýnských Timesech sloupek,ve kterém pravil, že „Obamova intervence byla fackou do tváře britského sebeurčení“, a slíbil, že když vyhraje, „zajistí, aby zvláštní vztahy mezi Británií a USA byly spíše posíleny než oslabeny“.

Donald Trump také pravil, že „Británie může klidně odejít z EU“, a Paul Ryan, mluvčí republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů řekl, že Obamova intervence byla „velká chyba“ a že „Američané to mají nechat na Britech a nestrkat nos do jejich věcí“.

Možná si ve skutečnosti republikáni brexit nepřejí, ale potřebují před volbami říkat opak toho co Obama. Ve všem. Pro další to může být otázka taktiky, mají dojem, že Obamova iniciativa vůči Británii může být kontraproduktivní. Jsou i výjimky. Osm bývalých amerických ministrů financí (včetně republikánů) varovalo Británii, že vyjednávání obchodních dohod bude složité. Napsali, že je rozhodnutí na Britech, ale Amerika má ve věci vážný zájem.

...

Světová média zaplavila ve středu informace o tom, že globální prodej iPhonů vůbec poprvé v historii zaznamenal v 1. čtvrtletí tohoto roku pokles. A firma čeká pokles i v 2. čtvrtletí. Akcie firmy, stále největší a nejbohatší na světě, zareagovaly prudkým poklesem. Klesá i prodej iPadů, notebooků a applovských hodinek.

Brzy se uvidí, zda Apple dosáhl svého inovačního stropu, jak říkají někteří analytici, nebo zda se z rychle a zázračně rostoucí firmy stane firmou „dospělou“.

Vše může ještě napravit iPhone 7, zlevnění telefonů, protože iPhone je příliš drahý, apod. Nic ale nemůže růst do nebe a být konečně „dospělý“ taky není k zahození, navíc do důchodu je snad ještě daleko.

Specialitou Applu je, že půjde o dospělost sirotčí, bez bdícího zraku tatínka zakladatele. Možná se ta dospělost projeví tím, že tatínka a jeho vize už nepotřebuji, že nejlepší inovátory si prostě koupím.

Pokud ne, pak při vší té pozornosti, kterou svět nyní věnuje umělé inteligenci, se možná ukáže, že „vizionářství, silnou vůli, tvrdohlavost, rebelství, odvahu, kreativitu, disidentství a odpíračství“ – tedy ty nejpodstatnější vlastnosti Stevea Jobse – žádná robotizace a umělá inteligence nikdy nahradit nedokáže.

...

Zato se může stát, že roboti zabijáci už záhy nahradí vojáky. Co když není americká vojenská invaze proti IS potřeba a nastoupí jednoduchá invaze amerických robožoldnéřů? Píše o tom John Thornhill ve FT.

Létající a pochodující roboti budou vybaveni systémem pro rozeznávání tváří a při dobývání města Rakka vyřadí všechny velitele Islámského státu raz dva. Není to báječné využití robotizace a umělé inteligence?

Amnesty International (AI) už ale vloni v červnu varovala, že podobná zařízení (říká se jim Laws – „lethal autonomous weapons systems“ čili „smrticí nezávislé zbraňové systémy“) budou již brzy (za pár let, nikoli dekád) rychle dostupná a levná (na rozdíl od jaderných zbraní, které budou drahé vždy), stanou se „kalašnikovy zítřka“ a dostanou se třeba skrze černý trh do spárů diktátorů a teroristů. Mohou se pak stát nástroji etnického čištění nebo totální kontroly populace. Státy světa by se podle AI měly domluvit na tom, jak tato autonomní zařízení zakázat a účinně regulovat, aby nemohla operovat bez lidské kontroly.

Na začátku tohoto měsíce už v Ženevě jednalo 94 zemí pod hlavičkou OSN a rýsovaly se obrysy možné regulace. Hlavní argument je morální. Dát robotům svobodu zabíjet lidi je prý přesně ta červená linie, která nesmí být nikdy překročena. Uvidíme.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.