V září se lídři EU sejdou bez Camerona, aby prodiskutovali budoucnost svého bloku. Firmy jako Deutsche Boerse, pro které byl Londýn atraktivní, připravují alternativní plány, píše se v komentáři.
Evropští lídři chtěli, aby Británie zůstala, ale výsledek už akceptovali. Četli si o rasistických výlevech po hlasování. Sledovali lži kampaně pro odchod a neschopnost tábora Remain přijít s přesvědčivou kampaní.
Británie se musí rychle rozhodnout, na který realistický scénář se připraví. Podle autora jsou možné pouze dva. Členství v Evropském ekonomickém prostoru (EEA) po vzoru Norska, Islandu či Lichtenštejnska nebo zvláštní separátní dohoda o volném obchodu po vzoru smlouvy, kterou EU dohaduje s Kanadou.
Přístup na jednotný trh po vzoru Norska není flexibilní. Čtyři svobody musejí být dodrženy, včetně té o pohybu pracovní síly. Británie bude muset dále platit do evropského rozpočtu, ale nebude mít vliv na rozhodování. Favoritům na vedení konzervativní strany se to nelíbí.
Bilaterální dohodu po vzoru Kanady nezaměňujme s přístupem na jednotný trh. Británie si patrně dohodne bezcelní obchod zboží. Britští poskytovatelé služeb – především finančních – budou ale muset žádat o různá povolení v každé zemi zvlášť apod. Větší či plná kontrola migrace bude možná pouze v „kanadském“ scénáři, v norském scénáři možná není.
Autor navrhuje, že by mohlo být scénářem nejprve několik let v EEA a později přechod na bilaterální smlouvu. Britové by měli žádat o možnost čekat se spuštěním článku 50 Lisabonské smlouvy na francouzské volby na jaře příštího roku, aby se jim náhodou nestalo, že budou něco nákladně a složitě dohadovat, ale mezitím se ještě rozhodne odejít z EU i Francie.
Jednání o odchodu po spuštění článku 50 bude trvat asi dva roky, Británie tak patrně odejde na začátku roku 2019.
...
V témže listě věnují pozornost názorům francouzského prezidentského kandidáta Alaina Juppéa, který je zatím favoritem francouzské pravice. Ten se snaží být vůči Británii velmi vstřícný a tvrdí, že jednat se dá přece úplně o všem a rozhodně nelze Británii trestat. Dovede si představit i nějaké dohody o omezení migrace, hlavně prý musí Británie zůstat součástí evropského trhu, ať již v EEA, nebo někde jinde. Článek 50 by podle něj ale měla Británie spustit co nejdříve. Takže přesně opačný názor než ten, který zastává komentátor Münchau.
Pro českou diplomacii: Juppé mimochodem obhajuje vznik ambiciózního investičního programu pro eurozónu a panevropskou armádu. Ale až po francouzských a německých volbách.
...
Jean Pisani-Ferry se v textu pro Project Syndicate zamýšlí nad tím, proč voliči ignorují experty. Jistě tu nebyl nedostatek hlasů odborníků a expertů, kteří doporučovali zůstat. Ti, co hlasovali pro brexit, dali ale jasně najevo, že nejsou zvědaví na politiky, akademiky, žurnalisty, nadnárodní organizace a think tanky. Nabízí se, že zvítězila vášeň nad racionalitou, ale možná je to o dost složitější.
Podle Ferryho jsou důvody dva. Co se ekonomů týče, prakticky nikdo z nich nepředpověděl krizi roku 2008 a málokdo měl dostatek pokory, aby to přiznal.
Experti jsou také zpravidla obhájci otevřenosti, liberalizace a globalizace, s tím, že zdůrazňují celková pozitiva, ale málo se zabývají mikropřípady – tedy tím, jaké jsou dopady na konkrétního člověka, rodinu, profesi apod.
