Oproti minulému rozpočtovému období přijde Polsko o 23 procent dotací, což představuje redukci o téměř 20 miliard eur. Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Litva přijdou o 24 procent dotací. Španělsko dostane o pět procent víc než minule, Řecko o osm procent, Itálie o 6,4 procenta apod. (Text FT o rozpočtu zde)
Komise přestane měřit výlučně HDP na hlavu a bude posuzovat také nezaměstnanost mladých, vzdělanost, imigraci z let 2014–2017, a dokonce i uhlíkové emise.
Abychom byli spravedliví, země střední a východní Evropy zůstanou největšími příjemci dotací a třeba Slovensko a Lotyšsko v období let 2021–2027 získají 300 eur na hlavu, což je stále třikrát víc, než dostane na hlavu Itálie.
Náš komentář: Zajímavé je, že s rozpočtem, který začne platit za dva a půl roku, tolik spěchá současná Evropská komise, když za rok – po volbách do Evropského parlamentu – tu bude komise nová, která bude mít spoustu času rozpočet dolaďovat.
Politicky je pořád dost času na změny a kompromisy. Kdo si nenajde spojence a nebude umět vytvářet aliance, může si za to sám.
Jsme svědky trestání neliberálního Maďarska a Polska, jak se spekulovalo, nebo trestání V4 za přístup ke kvótám? Asi těžko, protože co s tím vším mají společného pobaltské země, které o peníze přijdou také?
Již delší dobu je v módě kritizovat HDP, ale ve světle nových kritérií se ukazuje, jak krásně suché, jednoduché a relativně objektivní kritérium to je.
Vezměme si onen nápad s nezaměstnaností mladých: region, který má vysokou nezaměstnanost mladých, dostane víc peněz. Neměla by EU více podporovat mobilitu mladých, tak aby se stěhovali za prací? Tak například v zemích V4, které trpí nízkou nezaměstnaností, by určitě uvítali mladé Italy či Španěly. Litevec nebo Polák si klidně najde práci na Západě, ale Evropská komise bude odměňovat jižany, kteří sedí doma na zadku.
Pokud je někdo stále relativně chudý a stále roste, dělá něco dobře. Když někdo naopak stagnuje (i když není tak chudý), dělá něco špatně. Řešením je přijít na to, co je špatně, a ne přidávat peníze. Nebo imigrace – nemá se spíše dotovat efektivní ochrana hranic? Logické by také bylo honorovat integrovaného migranta, a nikoli přijatého migranta.
Problémy Řecka nebo Itálie se nevyřeší kohezními fondy. Řecko potřebuje oddlužit, což je záležitost jeho věřitelů, Itálie potřebuje stabilizovat banky a provést ekonomické reformy, nebo jí nakonec nezbude než eurozónu opustit. To jsou všechno velké věci, které se buď odehrají, nebo neodehrají. Každopádně se to ale nebude týkat kohezních fondů.
