Některé visely zvenku spacích vagonů, jinými si legionáři tyto vozy zvané těplušky zdobili i uvnitř. A malovali na všechno, co bylo po ruce. Sešívali prostěradla i bavlněné ubrusy. Takhle vzniklo mnoho desítek velkoformátových maleb zvaných panó. Jedno s motivem tancujícího páru zve na bál, legionář s granátem v ruce na výstavu. A motivem Jana Husa si zase zkrášlili interiér těplušky.
Osm cenných maleb dnes schraňuje Vojenský historický ústav. V jeho sbírkách jsou už od roku 1919. „Cílem bylo upoutat na akci. Proto jsou postavy malované temperou a akvarelem tolik výrazné,“ přibližuje účel panó Ilona Krbcová, kurátorka ústavu.
Šest z nich loni prošlo restaurací. Vůbec poprvé. Péče o každý jeden obraz zabrala specialistům až 45 dnů a vyšla na padesát tisíc korun. Ovšem investice se vyplatila. „Restaurátorům se podařilo odkrýt signování,“ ukazuje Krbcová na sytě červený podpis.
Až po 96 letech se tak zjistilo, že poutače na čeljabinský ples 1. československého jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa konaného 14. ledna 1919 namaloval Petr Pištělka.
Do války sice v roce 1915 vstoupil jako příslušník 8. pěšího rakouskouherského pluku, ale přeběhl do ruského zajetí. V legiích začínal v roce 1917 u 1. záložního pluku a vytvářel výzdobu pro legionářské spací vagony. Do Československa se vrátil až v roce 1920 po studijní cestě po Japonsku.
Propagace češství na Rusi
„Autor byl silně ovlivněn ruskými reáliemi, krojovaný oděv jedné z dívek či bohatá ornamentální výzdoba bordury podél okrajů malby odrážejí ruský folklor,“ míří Krbcová na tancující postavy. „Po dokončení byla plátna připevněna buď bez rámů, nebo s rámovacími lištami na vnější stěny těplušek,“ pokračuje.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
