„Když jsem odsud v roce 1991 odjížděl, v Maroku nebyla jediná dálnice,“ uvedl na tiskové konferenci po setkání s marockým premiérem El Otmanim předseda české vlády Andrej Babiš. Marocké království od té doby vybudovalo dálniční síť o délce osmnáct set kilometrů, čímž podle premiéra předčila tu českou. Země však pokračuje v budování další infrastruktury prakticky bez oddechu.
  |
Maroko má totiž ambici stát se afrických technologickým a obchodním lídrem. Již teď má v plánu investovat obrovské finanční zdroje do řady projektů a plánuje další spolupráce, jako bylo například vybudování filiálky společnosti Renault-Nissan. V současnosti je již druhou nejvýkonnější ekonomickou silou Afriky a má ambici dohnat i lídra kontinentu Jihoafrickou republiku, se kterou si již teď konkuruje v přítomnosti na afrických trzích.
Na jaře letošního roku tak marocká vláda oznámila, že ze svého rozpočtu věnuje 3,4 miliardy marockých dirhamů (více než 8 miliard korun) na další výstavbu dálnic a s ní spojené infrastrukturní projekty, jako bude například dálniční obchvat Casablancy, který by měl být dokončený během nadcházejících tří let.
Jde o dlouhodobou strategii, při níž byl například v roce 2016 vybudován monumentální most krále Mohammada VI., na jehož stavbu podle dostupných informací vynaloženo v přepočtu přes 1,6 miliardy korun.
Most tvoří doslova dominantu nad údolím řeky Buregreg a tyčí se ve výšce 200 metrů. Překlenutí údolí se 950 metrů dlouhý most stal spojením mezi hlavním městem Rabatem a přilehlým Salé. Jeho postavení podle místních značně odlehčilo dopravě v hlavním městě.
Rychlotrať s francouzskou pomocí
Dalším projektem, kterým se samotný stát chlubí, je vybudování rychlotrati mezi Tangerem a Casablancou, na níž spolupracovali marocké stavební společnosti s Francouzi. Samotné vlaky jsou pak podobné francouzské předloze TGV.
Maroko může být největší africký ekonomický partner Česka, prohlásil Babiš |
„Je to fascinující. Maroko tuto trať během pěti let a zároveň zvládlo vybudovat i nové nádraží,“ uvedl český premiér, který se rychlovlakem svezl z hlavního města Rabatu do Casablanky na česko-marocké podnikatelské fórum.
Linka vysoké rychlosti, neboli LGV zkrátila dobu cestování o tři hodiny. V listopadu letošního roku ji otevřel společně s marockým králem i francouzský prezident Emmanuel Macron. Náklady na stavbu se vyšplhaly na 10 miliard dirhamů, tedy téměř 24 miliard korun. Polovinu finančních zdrojů však poskytly právě francouzské společnosti, se zahajovacím provozem pak pomáhaly francouzské dráhy SNCF.
Babiš v Maroku: Země má potenciál ve zbrojním průmyslu, vzkázal podnikatelům |
Budování infrastruktury je však jen jedním z modernizačních prvků současné vlády krále Mohammada VI. V rozhovoru pro Lidové noviny zmínila marocká velvyslankyně v České republice Hanane Saadiová, že země plánuje i přechod i ekologicky obnovitelným zdrojům.
Do roku 2030 by podle plánu mělo pocházet přes padesát procent energie z obnovitelných zdrojů, což je velice ambiciózní plán vzhledem k faktu, že ještě před deseti lety pocházela polovina elektrické energie z tepelných elektráren poháněných spalováním uhlí. Právě s touto změnou mají velice pomoci obří solární elektrárny, jež byly vybudované na jihu země, stejně tak jako větrné elektrárny v severních regionech. Vláda do projektu investuje v přepočtu celkem 203 miliard korun.
Za zmínku bezpochyby stojí i fakt, že Maroko vypustilo během listopadu letošního roku na orbitu již druhý satelit. Mohammad VI-B, jak je družice po současné hlavě státu nazvaná, má z vesmíru pomáhat například s mapováním terénu a vytvářením globálního pozičního systému.
