Do určité míry se to Číně bohužel může podařit. Pokud máme čínským autoritám věřit, což je samo o sobě velkou otázkou, počet nakažených už klesl na pár desítek denně. Ještě v únoru přibývaly v Číně dva tisíce nakažených denně. Čínský prezident Si Ťin-pching se „odvážně“ vypravil do centra nákazy. Dokázala by to Čína zařídit, kdyby byla liberální demokracií a otevřenou společností? Co když šíření viru zablokovali čínští autoritáři právě a jen svým autoritářstvím?
Když se podíváme na to, co se děje v Evropě, leccos může napovídat tomu, že se takto tázat lze. Postup jednotlivých států vypadá velmi nekoordinovaně a dohromady to nedává vůbec smysl: Itálie s restrikcemi dlouho váhala a nakonec je zavedla. Česká republika a Rakousko postupují velmi opatrně a restriktivně. V Německu a Anglii se ale ještě ve středu konaly masově navštívené fotbalové zápasy, a Francie dokonce stále nezrušila nedělní komunální volby. A německá kancléřka ve středu prohlásila, že se virem mohou nakazit dvě třetiny Němců, což by ovšem znamenalo, že při současné míře smrtnosti jich mohou tři a půl milionu zemřít. Jako by Merkelová říkala, že je třeba se tím vším promořit a čekat, až se to „nějak přežene“. Za následný propad trhů nese kancléřka přímou odpovědnost a nelze se divit ani Trumpovi, že to vzal vážně a uzavřel dnes Ameriku před Evropou.
Amerika je jednou z kolébek demokracie a pro leckoho stále světovým majákem svobodné společnosti. Nemá dostatek testů ani ochranného vybavení pro testující. Donald Trump bojuje s koronavirem svými tweety (označil koronavirus za „zahraniční virus“). A v kalifornském Sacramentu nakonec odvolali karanténu, protože ji nedokážou uřídit.
Čína ale zpomalila šíření viru jen proto, že neprodyšně izolovala miliony lidí. A manipulace a lži čínského režimu šíření koronaviru způsobily.
Jak upozorňuje komentátor Eli Lake na serveru Bloombergu, na konci prosince čínská vláda tvrdila, že všech 24 tehdejších případů vzniklo kontaktem se zvířaty. Přitom to nebyla pravda – vláda už tehdy věděla, že se nový koronavirus přenáší z člověka na člověka. Čínský režim od počátku řídil represi proti lékařům a sestrám, proti všem, kdo bili na poplach. Dvě sestry, které napsaly dopis do britského lékařského časopisu Lancet, kde upozornily na katastrofální nedostatek vybavení, byly nuceny dopis stáhnout a odvolat. Šanghajská laboratoř, která jako první publikovala genom koronaviru, byla v lednu uzavřena. Čínský lékař, jenž v prosinci jako vůbec první varoval před virem, byl nucen podepsat prohlášení, že šíří poplašnou zprávu. Nakonec sám v únoru zemřel na Covid-19. Li Ce-chua, reportér státní televize, který vysílal z Wu-chanu, nejprve zmizel z obrazovky a nakonec zmizel doslova.
Je hezké, že se Číňanům nyní daří, ale svět nesmí zapomenout na to, co stálo na počátku: lhaní, zatajování informací a trestání těch, kdo měli odvahu jít s pravdou ven. Pokud se chceme někde v Asii inspirovat, bude lepší vybrat si Jižní Koreu nebo Japonsko, což jsou demokracie, i když s velmi přísnou kulturou. Minimálně jde o země, které vám nebudou poskytovat vylhaná data a trestat vás za názor.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
