Fotky ze setkání di Maio prezentoval entuziasticky na sociálních sítích. Až dosud francouzský prezident Emmanuel Macron tyto přátelské kontakty ignoroval s tím, že se jedná o nepodstatné incidenty a že pro Francii je důležité pouze to, jak se chová italský předseda vlády.
Proč to dělá di Maio, je jasné. Pět hvězd v průzkumech zaostává za Salviniho Ligou a potřebuje se před evropskými volbami zviditelnit.
Co se změnilo, že to přenesl na státní úroveň? Přenášení politických výstřelků na úroveň státní diplomacie je poměrně překvapivé rozhodnutí.
Odvolání velvyslance nepředcházel žádný telefonický rozhovor, italské ministerstvo zahraničí se o věci dozvědělo z tiskové zprávy. Důsledkem Macronova kroku je, že se celá italská politická scéna sjednotila proti němu. Italský premiér Conti „nemá slov“, s italským prezidentem Mattarellou záležitost nebyla konzultována. Kromě bývalého premiéra Renziho nemá dnes Macron v italské politice spojence.
Názor Monitoru JM: Macron možná jednal impulzivně, zároveň je jasné, že chce vytyčit, kudy vede nepřekročitelná červená linie. Člen vlády jednoho státu EU se přece nemůže politicky spojovat s někým, kdo usiluje (a má to v programu) o svržení prezidenta jiného státu EU. To se zdá být poměrně jednoduché.
…
V Česku vypukla hysterie kolem francouzsko-německého paktu z Cách. Ve skutečnosti Francie a Německo nejsou schopny spolupráce ani v poměrně zásadních tématech. Francouzské ministerstvo zahraničí včera oznámilo, že stojí na straně Evropské komise v úsilí zregulovat a možná spíše potopit německo-ruský plynovod Nord Stream 2, který oslabuje Ukrajinu a další tranzitní země. Regulace bude podle všeho spočívat v tom, že ruský Gazprom nebude moci být vlastníkem trubek, které vedou pod Baltským mořem. Rozhodnutí Evropské komise bude mít nyní podporu v Evropské radě, která reprezentuje evropské vlády. Pokud projekt přežije, zásadně se bude měnit jeho vlastnická struktura. Hlavním politickým lobbistou Nord Streamu 2 je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Projekt významně leží v žaludku americkému prezidentu Trumpovi a je jednou z příčin nedobrých americko-německých vztahů. Francie se tímto krokem blíží americké pozici, což je překvapivé i zajímavé.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
