Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
16. ledna 2019 10:58 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Jak Němci pálí hnědé uhlí

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Jaký je obraz dnešního Německa z pohledu energetiky? Leckdo Německo vnímá jako progresivistickou, ekologickou zemi, kde se odstavuje jádro, točí se větrníky, lesknou solární panely, vyvíjejí výkonné baterie – a na to všechno si ještě koncový spotřebitel rád angažovaně připlatí.

Pak je tu ale jiný pohled. Německo se sice hlásí k závěrům pařížské klimatické konference, ale realita je jiná. Ačkoli má v dnešní Evropě pověst špinavé energetiky Polsko, je zajímavý článek a graf, se kterým včera přišla agentura Bloomberg.

Vyplývá z něj, že spotřeba hnědého uhlí v energetice se v Německu prakticky nesnížila od roku 2002. Jediný relevantní propad za posledních třicet let se odehrál první tři roky po pádu komunismu v NDR.

Až Německo začne utlumovat spalování uhlí (pokud rozhodnutí zase – jako už několikrát – neodloží), bude muset zvýšit dovoz plynu, především tedy toho ruského. Do roku 2021 se totiž Německo chystá vypnout takový roční objem výkonu jaderné energetiky, který se rovná spotřebě elektřiny v celé České republice. Větrníky a soláry nepomohou, zvláště poroste-li v budoucnu počet automobilů na elektrický pohon.

Nyní podle agentury Bloomberg zkoumá kancléřka Angela Merkelové takřka neřešitelné dilema: jak omezit nejšpinavější zdroj energie a nezvýšit sociální úzkost v regionech bývalé NDR.

Kancléřka se včera potkala s premiéry spolkových států, v nichž se těží uhlí. Ti totiž také sedí ve vládní energetické komisi, která rozhodne, jak rozfázovat (a jestli vůbec) konec spalování uhlí. Je to citlivá záležitost, protože uhelný průmysl v Německu zaměstnává 50 000 lidí a politici z Alternativy pro Německo se brání ukončení spalování uhlí a vůbec kritizují energetickou politiku kancléřky a její program rozvoje obnovitelné energie.

Nezaměstnanost v regionech Sasko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko činí asi 6,5 procenta, což sice nevypadá nijak dramaticky, ale je to o dvě procenta víc než na Západě. A právě v těchto státech hodně ztratila především sociální demokracie a boduje zde právě krajní pravice; silná je také krajní levice, strana Die Linke.

Německá spolková vláda se chystá postiženým regionům nabídnout vytvoření pěti tisíc pracovních příležitostí, postižené státy žádají kompenzaci ve výši astronomických šedesáti miliard eur.

Dodejme, že pokud Německo opravdu zastaví výrobu energie z uhlí ve stejnou dobu, jako zastaví výrobu uhlí z jádra, bude jasné, proč tolik podporuje dostavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2. Země totiž bude muset vsadit úplně na výrobu elektřiny z plynu.

I tady ale možná Němci brzy narazí. Američané totiž stupňují svou kritiku rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, protože podle nich izoluje Ukrajinu. Americký prezident tu má i jednu osobní motivaci: vysloveně ho osobně irituje, že je v Německu portrétován jako Putinův agent, a přitom byznys s Putinem dělají Němci a bývalí agenti KGB a Stasi. Pokud Američané opravdu spustí sankce vůči firmám, které participují na plynovodu Nord Stream 2, začnou se v Evropě teprve dít věci.

Co se slavné Energiewende týče, vyjevuje se to celé stále více jako ideologicky motivovaná bublina, možná se to dokonce pomalu, ale jistě blíží slovu podvod. Obnovitelné zdroje totiž nahrazují pouze výpadek odstavovaných jaderných zdrojů. Zvyšování závislosti na ruském plynu navíc rozděluje Evropskou unii a zhoršuje vztahy s USA.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz