Další prezidentův tweet byl označen jako „glorifikace násilí“. Trump tweetoval, že když „začíná rabování, začíná střílení“. Šlo o citaci, o frázi originálně použitou policejním šéfem v Miami na Floridě v roce 1960, v době policejního zásahu proti černošským nepokojům.
Majitel větší sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg se okamžitě dostal pod tlak, aby začal posty amerického prezidenta označovat stejně. To ovšem odmítl s tím, že soukromá firma nemůže být „arbitrem pravdy“. Od té doby čelí vzpouře a protestům zaměstnanců a samozřejmě morálním odsudkům z jedné části politického spektra.
Prezident Trump zase pohrozil sociálním sítím a internetovým platformám, že budou zodpovědné, a tedy žalovatelné za obsah, který šíří.
K této rekapitulaci dění několik poznámek. Věta „když začíná rabování, začíná střílení“ sama o sobě neznamená žádnou glorifikaci násilí, rabování. Krádeže jsou v každé zemi trestným činem a v USA je běžné, že lidé brání svůj majetek sami se zbraní v ruce. Problém je pouze kulturní a historický kontext citace, Američané si to spojují s historickou událostí, není to ale zcela obecně známé – a mimo Ameriku už vůbec ne.
Cenzurování a označování výroků politiků je nesmysl. Představa, že technologická firma zmáčkne tlačítko, a očistí tím politiku, je nesmysl. Politici jsou veřejné figury, jsou zodpovědní za své činy a slova a skládají účty voličům.
Pokud se sociální síť stane editorem svého obsahu, je jen o něco logičtější požadavek na to, aby byla právně zodpovědná za obsah, který šíří, přestává se totiž lišit od normálního média. Je vcelku nepochopitelné, že se tak už nestalo dávno. Je ovšem otázkou, zda se to stane, a to navzdory tomu, že to kromě Trumpa podporuje i jeho rival John Biden a řada vlivných demokratů.
MACHÁČEK: Němci nespustí šrotovné |
Nejde jen o to, že by desítky milionů žalob zahltily soudní systém, ani o to, že by to bylo pro tyto firmy asi likvidační. Sítě si u svých uživatelů vytvořily návyk. Slouží na celém světě stovkám milionů lidí, kteří si v normálním světě připadají nicotní či opomíjení jako extenze svého ega. Najednou mohou z pohodlí gauče komentovat, soudit, zařadit se, kádrovat, připojit se k táboru a celkově si připadat důležitější, než jsou. Této iluze se lidé nebudou chtít vzdát.
Sociální sítě v době rozvoje umělé inteligence matou veřejnost tím, že zaměstnávají kontrolory, kteří de facto ručně – metodou prvobytně pospolné společnosti – kontrolují obsah, který uhlídat nejde. Problémem nejsou fake news, ale to, že sítě díky tajným algoritmům polarizují a kazí společnost. Vyvolávají a živí konflikty a žijí z nich, podporují plus-minusový svět.
Vidíme to dnes a denně: rouškaři proti odpůrcům roušek, zastánci mariánského sloupu proti odpůrcům. To jsou vlastně malicherné věci: když se ale podíváme, jak strašlivě je polarizovaná právě Amerika nebo Británie, je jen otázkou času, kdy politické násilí verbální přejde v násilí skutečné. Zatím se házejí do vody jen sochy, je jen otázkou času, kdy dojde na živé lidi.
Kromě toho je známo, že sítě vytvářejí návyky zpožďováním lajků a všemožně podporují vlastnosti považované za špatné – jako je prchlivost, ukvapenost či zuřivost. Možná už někteří mocní lidé chápou, že to může vést až ke katastrofě, otázka je, jestli budou mít odvahu a sílu ji zastavit.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
…
S evropským plánem na oživení ekonomik to bude ještě zajímavé. Německý deník FAZ píše, že německý ministr financí Olaf Scholz odmítl záchranný plán Evropské komise ve výši 750 miliard eur. Německo trvá na původním francouzsko-německém návrhu ve výši 500 miliard eur.
Na serveru Eurointelligence.com ale upozorňují, že původní francouzsko-německý návrh sestával pouze z dotací a grantů. V návrhu komise činí granty 560 miliard eur, rozdíl je tedy 60 miliard eur. Úvěry nejsou zajímavé a důležité, zdrojů pro úvěry je dostatek, potíž je v tom, že státy už nechtějí zvyšovat zadlužení.
MACHÁČEK: Trumpův plán stáhnout část vojsk z Německa vyděsil spojence |
Stále zůstává oponentura „šetřivé čtyřky“ (Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Finsko) v tom, že podíl dotací má být menší a celkový balík má být také menší. Nizozemsko také žádá zvýšit podmíněnost programů strukturálními reformami zadlužených států.
Prioritou pro Německo dnes je dosáhnout dohody už na začátku července, na počátku německého předsednictví Unii. Podle serveru Eurointelligence.com bylo chybou, že komise publikovala alokaci peněz pro každou jednotlivou zemi. Právní základ pro vydání dluhopisu a „finanční asistenci“ (článek 122 TFEU) totiž zmiňuje potíže spojené s přírodní katastrofou a výjimečnými okolnostmi. To se potom asi nemůže týkat všech států. Otázkou také je, jestli grant nebo dotace je onou zamýšlenou finanční asistencí.
Další novinkou je, že s ohledem na blížící se brexit žádají větší díl koláče pomoci ty země, které budou více postiženy brexitem, jako je Belgie a Irsko (finančně jako plátce do rozpočtu a ekonomicky coby země nejvíce navázané na Británii ekonomicky a obchodně).
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
