Sobota 31. října 2020svátek má Štěpánka 10 °C zataženo Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Vakcína ve světle etických dilemat a pandemie jako kostýmová zkouška

Celý svět se snaží vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Celý svět se snaží vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19. | foto: Reuters

Světový závod o vývoj účinné vakcíny proti novému koronaviru nabírá na intenzitě. Cesta k vakcíně ale postaví lidstvo před těžká rozhodování a zkoušky.

Už o tom vycházejí i knihy, například antologie Etika a pandemie od profesorky filozofie Meredith Schwartzové z Ryerson University v Torontu, která přináší názory akademiků i komentátorů. Jaké jsou hlavní otázky, také shrnuje John Authers v eseji pro agenturu Bloomberg. Kdo dostane vakcínu nejdříve – a kdo až nakonec? Kdo na tom vydělá? A na kom testovat?

Politici slibují, že vakcína bude vyrobena rychle. Jenže vývoj vakcín chvíli trvá – z dobrých důvodů. Nemají se vyrábět, dokud nejsou bezpečné. Nepovedená vakcína může podlomit důvěru v očkování obecně.

V zájmu rychlosti se bude testovat na lidech. Jakému riziku ale dobrovolníky vystavit? Už filozof Immanuel Kant psal, že lidi nelze využívat jako prostředek k dosažení cíle. Ctnostné cíle nevytvářejí právo někoho poškodit.

Dobrovolníků bude jistě dostatek. Lze ale skutečně obdržet jejich „informovaný souhlas“? O viru toho víme zatím velmi málo a ony „informace“ nemusejí být dostatečné. Leckdo tvrdí, že zdraví dvacátníci podstoupí menší riziko, než když dobrovolně vstoupí třeba do armády. Jenže mnozí seriózní vědci se domnívají, že virus může trvale poškodit i orgány úplně zdravých jedinců, přesněji: nelze tyto obavy zatím s jistotou vyvrátit. Další otázka je, kolik bude vakcína stát.

Nemůže stát tolik, aby si ji mohl dovolit jen málokdo. To by pak neměla smysl. Firmy jsou ale zodpovědné svým akcionářům a ty, které uspějí, prokáží velkou službu lidstvu a zaslouží si odměnu. Jenže soukromé firmy neinvestují samy, doslova se na ně valí vládní dotace. Různě se tedy slibuje, že se vládám bude dodávat „bez zisku“, za „neziskovou cenu“ nebo s „přiměřeným ziskem“.

Už nyní se o cenové plány firem svádí v USA politická bitva. Texaský kongresman Lloyd Doggett tvrdí, že když korporace říká, že prodává za náklady, lze k tomu přistupovat se stejnou skepsí jako k prodejci ojetého automobilu.

V USA se připravují různé zákony. Jeden o cenové regulaci, druhý o právu na bezplatnou vakcínu. Možná nic z toho neprojde, ale bude to velká politická bitva. V Evropě to asi bude o dost jednodušší. Pojištěnci a daňoví poplatníci to zaplatí a fasovat se bude jako zdarma. Mluví se též o vakcínovém nacionalismu – Británie už vycouvala z „inkluzivní vakcínové aliance EU“. Bohatší státy nemají motivaci spolupracovat s chudými. Do projektu Světové zdravotnické organizace (WHO) na sdílení vývoje a výroby se nepřihlásily USA, Kanada, Čína a Japonsko a z EU jen čtyři země. Světová vakcínová sociální spravedlnost leží tedy zatím na bedrech soukromých filantropů, jako je například Bill Gates.

Na světě je osm miliard lidí a většina si bude muset počkat. Vakcíny budou nejprve na příděl. První na řadu přijdou zdravotníci, to je jasné. Ale kdo dál? Leckdo si myslí, že na druhém místě mají být vězni, protože ve věznicích a z věznic se nemoc nejvíc šíří. V současných USA vznikne jistě tlak na to, aby se začalo v chudých černošských komunitách, kde s covidem-19 umírá nejvíce lidí. Na stole ale bude požadavek zabezpečit nejprve profese, které nemohou odvádět práci z domova.

Nakonec tu bude otázka, zda má být vakcína povinná. Mohou to vyhlásit státy, ale povinné očkování mohou žádat zaměstnavatelé či univerzity a potvrzení o očkování mohou požadovat divadla, sportovní stadiony apod. A o tom všem budou probíhat právní, politické a soudní bitvy, a vzniknou tak ve všech zemích další impulzy k dělení už tak dost rozdělené společnosti.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.

Nemoci, hladomory a invaze barbarů v historii strašlivě dolehly na společnosti, které měly zrovna i tak co dělat, aby přežily. Industriální revoluce přinesla nové fenomény: finanční paniku, hospodářský cyklus a sociální nepokoje. Miliony opustily péči o půdu a staly se závislými na moderní ekonomice. Revoluční hnutí byla mnohdy stejně záhadná a mysteriózní jako morové rány a hladomory starých časů.

Za posledních třicet let se svět rozvinul v masivně komplexní, propojenou a extrémně dynamickou globální civilizaci. Walter R. Mead upozorňuje v komentáři pro deník WSJ, že pandemie demonstruje komplexnost globální civilizace a odhaluje její zranitelnosti.

Legitimita mnoha institucí spočívá v jejich schopnosti řešit problémy rychle a efektivně. Covid-19 je výzvou politikům a institucím, kterou neumí zvládnout snadno.

Dědictvím této pandemie bude krize a chaos, největší od druhé světové války. Vrací se konkurenční boj mocností, komplikuje se mezinárodní systém a dopady informační revoluce jsou možná větší než dopady průmyslové revoluce v 19. století. Je sice hezké, že leckdo může pracovat z domova, ale jsme svědky propadu pracovních příležitostí ve výrobě, máme celé regiony vyprázdněné ekonomickou změnou, čelíme kolapsu tradiční žurnalistiky a naopak vzestupu sociálních sítí a na obzoru jsou auta bez řidiče.

K tomu si přičtěte rychlý vzestup Číny, návrat zbrojních závodů a nacionalismu. Přímé dopady pandemie jsou relativně mělké proti tomu, co svět už v tomto směru zažil, navíc jde o pomíjivou záležitost. Potíží je kontext, v němž se odehrává, a z tohoto pohledu je pandemie oproti tomu, co ještě přijde, pouhá kostýmová zkouška.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....

Jak začít s lepkem? Zkuste lahodnou kaši bez přidaného cukru
Jak začít s lepkem? Zkuste lahodnou kaši bez přidaného cukru

Rohlík ani piškoty nejsou vhodné potraviny k seznamování organismu dítěte s lepkem. Ideální variantou může být dobře stravitelná, lahodná kaše bez...