Již jsme na tomto místě psali, že se začíná od konce, že nejprve je třeba společná evropská obranná politika a teprve nakonec se má hledat sídlo velení. Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt řekl tento týden v Praze, že to není do budoucna možné a že je to symptomem krize Evropy, že v Sýrii jsou aktivní Rusové a Američané, ale Evropa tam nemá slovo a nikdo ji nebere vážně.
MACHÁČEK: Bude tvrdý brexit, míní Wolf z Financial Times |
Podstatné je ale v tomto ohledu možná něco úplně jiného. Nejlépe a nejostřeji to podle mne v poslední době formuloval Jacek Rostowski, bývalý polský ministr financí (který se mimochodem narodil v Británii, v rodině člena polské exilové vlády), v textu pro Project Syndicate.
Trumpova prezidentská kandidatura by podle něj měla Evropu probudit ze sna. Celkový HDP Evropské unie je vyšší než americký, ale přitom EU přispívá pouze 25 procenty na celkový obranný rozpočet NATO. Kdyby se Rusko pokusilo proniknout na teritorium NATO a bylo by poraženo, mohlo by zvažovat nukleární útok na Evropu. Koneckonců ruská vojenská doktrína nevylučuje ofenzivní využití jaderných zbraní. V takovém případě bude Evropu chránit americký jaderný deštník, který představuje jedinou důvěryhodnou obranu.
Když ale Amerika jaderný útok na Evropu Rusku oplatí, riskuje, že Rusko odpoví protiútokem na americké teritorium. Taková je temná logika a vyhlídka vzájemných destrukcí.
Proč by měla Amerika tolik riskovat kvůli kontinentu, který neplní své smluvní obranné závazky a hlavně možnosti? Není to vůbec nerozumná otázka. Dosavadní američtí prezidenti si ji nekladli, ale populističtí demagogové nebudou mít žádné skrupule.
Členové NATO se zavazují utrácet dvě procenta svého rozpočtu za obranu, přitom Amerika za ni utrácí 3,5 procenta HDP. Není žádný důvod, aby Evropa vydávala méně, vzhledem k tomu, kolika hrozbám čelí: Rusko, terorismus, Islámský stát...
Navíc evropské státy ani nedodržují ona slíbená dvě procenta HDP s výjimkou Spojeného království, Polska, Řecka a Estonska. Problém není v tom, že státy EU jsou nespolehlivé, ale v tom, že mají svázané ruce fiskální přísností, Rostowski to jako ministr financí sám zažil.
EU musí uvolnit svěrací kazajku kritérií a fiskální přísnosti
Někteří v Evropě argumentují tím, že výdaje na obranu mají být vyňaty z Paktu stability a růstu (resp. maastrichtských kritérií). Francie na to tlačí, ale Německo, které za obranu utrácí pouze 1,2 procenta HDP, to odmítá s tím, že by otevřelo Pandořinu skříňku dalších a dalších požadavků na výjimky.
Vzrůstající napětí v Asii a v jihočínském moři může znamenat, že Amerika nebude mít dostatek prostředků a pozornosti ubránit Evropu, zvláště půjde-li o nekonvenční hybridní útoky. EU musí uvolnit svěrací kazajku kritérií a fiskální přísnosti –tak by členské státy NATO mohly plnit alespoň své dvouprocentní závazky v rámci NATO.
MACHÁČEK: Terorismus a meze politické korektnosti |
Nebude to snadné, ale Amerika na tom musí trvat navzdory pokračující německé rezistenci. Německo, které hlasitě požaduje, aby Řecko plnilo své závazky v rámci EU, stojí v cestě tomu, aby byly plněny závazky kolektivní obrany. Navíc německé umanuté trvání na fiskální přísnosti podlomilo podle Rostowského vnitřní evropskou politickou kohezi a pomohlo otevřít dveře ruskému revanšismu a agresi.
Trump má pravdu v jedné věci. Spojenci v NATO musí spojit síly. Ale je to vzkaz pro Německo, a ne pro Estonsko. Amerika musí říci Německu stejně jasně,jako to řeklo Německo Řecku, že se nemůže spoléhat na americkou obranu, když bude podkopávat jednotu Západu ve jménu ochrany svých daňových poplatníků.
Zde jsme si přečetli pohled diktovaný především národními zájmy Polska. Nutno říci, že formulovaný jasně a vyargumentovaný bezchybně. Navíc od člověka, kterého opravdu nejde podezírat ze sympatií ke Kaczyńského neliberální vládě. Vlastně by mne docela zajímalo, jaký názor na toto byprezentovala česká diplomacie.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
