Experimentální vrt do hloubky 4 659 metrů pod zemským povrchem nazvaný po severském bohu Thorovi začali na Islandu budovat v srpnu. Na poloostrově Reykjanes jižně od hlavního města Reykjavíku a poblíž proslavené Modré laguny dokončila společnost HS Orka práce koncem ledna.
Zatím největší ‚skandál‘ islandského prezidenta. Zakázal by ananas na pizze |
Od té doby podle agentury Reuters testuje možnosti, jak vyprodukovat nejen elektrickou energii z tepla, které se kumuluje v sopečných oblastech hluboko pod zemí. Další fáze projektu, který stojí celkově asi 100 milionů dolarů (zhruba 2,44 miliardy korun), má být 2,1 kilometru hluboký vrt „naostro“ na severovýchodě ostrova v magmatické komoře pod vulkánem Krafla.
Poloostrov Reykjanes na jihozápadě a vulkán Krafla na severovýchodě Islandu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Island je pionýrem ve využití geotermální energie už dlouho, 85 procent energie pochází právě z obnovitelných zdrojů. Dokonce je jedinou zemí na světě, jejíž elektřina je stoprocentně obnovitelná. Nová vrtací technika však toto snažení může posunout na ještě vyšší úroveň.
Erupce nehrozí
Podle expertů z mezinárodní Geotermální výzkumné skupiny (GEORG) ale nehrozí, že by hluboké vrty mohly ohrozit bezpečí obyvatel. „Bezpečnost projektu je prioritou. V minulosti jsme už magmatu dosáhli a nic nenasvědčuje tomu, že by mohly vrty způsobit sopečnou erupci,“ řekl agentuře Reuters šéf GEORG Hjalti Pall Ingolfsson. Naopak má být vedlejším produktem projektu lepší znalost a předvídání vulkanické aktivity.
Teploty horkého magmatu se v hloubce nového vrtu podle islandských expertů pohybují nad 400 stupni Celsia, ve skutečnosti však mohou dosáhnout až 1000 stupňů. Geotermální energie z lávy, ke které se vrty ve větší hloubce dostanou, má být schopna pohánět turbínu a vytvářet tak účinněji a čistěji elektrickou energii.
„Abychom dodávali elektřinu a horkou vodu do města, jako je Reykjavík s 212 tisíci obyvateli, potřebovali bychom 30 až 35 klasických vysokoteplotních vrtů. S novou technologií bude stačit 3 až 5 vrtů,“ vysvětlil serveru Phys.org hlavní inženýr projektu Albert Albertsson.
Kabel do Evropy
Ačkoliv je geotermální energie považována za trvale udržitelný zdroj, není úplně dokonale obnovitelný. Při těžbě totiž unikají oxid uhličitý nebo síra. V porovnání s fosilními palivy, jako jsou ropa, zemní plyn či uhlí, jde však o zanedbatelné znečištění.
Na Islandu chystají ještě jeden projekt, který by měl dále zefektivnit výrobu energie. V plánu je budování nových elektráren na mořském dně.
Cílem v obou případech jsou kromě posun v technologickém vývoji samozřejmě především ekonomické zájmy. Existuje totiž možnost, že vyráběnou energii bude ostrovní stát prodávat dál do Velké Británie a dalších evropských zemí prostřednictvím podvodního kabelu. Nový posun v těžbě vulkanických zdrojů tak v britských médiích obnovil spekulace ohledně položení asi tisíc kilometrů dlouhého kabelu IceLink.
„Možnost zvýšeného výkonu geotermálních zdrojů by takovým plánům určitě napomohla,“ řekl pro Reuters britský energetický analytik Wayne Bryan. Že se o podvodním kabelu uvažuje, potvrdila agentuře i mluvčí britské energetické společnosti National Grid.