Wongovi nepomohlo ani to, že v dotyčném článku zdůraznil, že šéf čínských komunistů Si o aktivitách svého bratrance vůbec nevěděl. Peking ho už v zemi nechce a problém se zpravodajstvím z Číny budou mít patrně i celé noviny. Uvidíme, jak ho vyřeší.
HUDEMA: Stín delšího dětství. Masivní odklad školní docházky má neblahé následky |
Zákrok proti americkému deníku je součástí tlaku čínských úřadů, které se od nástupu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012 snaží stále tvrději utnout kritiku uvnitř země i v zahraničí. Slaví přitom slušný úspěch. Například zpravodaj listu Financial Times vydal i nevinnou reportáž o ničení starých domů v Pekingu raději až po svém návratu z Číny. A podle jednoho z bývalých zaměstnanců agentury Bloomberg agentura nevydala už v roce 2013 jeho text o bohatství rodiny Si Ťing-pchinga. Protože necelý rok předtím podobná zpráva způsobila problém, který nechtěli v Bloombergu znovu řešit. Čína tehdy zakázala zpravodajům agentury jezdit do země. Vše vyřešila až „diskuse“ manažerů agentury s čínskými úředníky.
Zahraniční novináři ale mohou být rádi, že to končí jen u odebrání akreditace či „diskuse“. Proti čínským kritikům postupuje Peking tvrději, i když mají i další občanství. Známý je třeba případ hongkongských knihkupců. Tak dlouho vydávali a prodávali knihy kritizující Čínu a její vůdce, až záhadně zmizeli, aby se objevili jako kajícníci v čínské televizi a skončili v tamním vězení. Jenže nevypovídá to také něco o tom, že silná zahraniční média se požadavkům režimu přizpůsobí občas snadněji než skupinka občanů bez velké instituce v zádech?
