Navrhnou to v každém případě, i tenkrát, když je nikdo nepodpoří. Jiné řešení (než referendum) však nebudou blokovat, prohlásil místopředseda Liška. Snad se k němu ve straně ještě někdo přidá. Lidovci jsou rovněž pro přímou volbu prezidenta, referendum však odmítají, protože je zbytečné a drahé.
ODS je přímou volbou méně než nadšena a o referendu nechce ani slyšet. Topolánek obojí promptně odmítl, po zmíněné schůzce však prohlásil, že přesto podporuje zmíněnou koaliční dohodu. Vzhledem k tomuto stanovisku je logické, že změnu navrhne ministr za stranu, která s ní nesouhlasí.
Koalice je ve snaze o prosazení přímé volby, s níž ODS nesouhlasí, zcela jednotná, a její stanovisko se zásadně liší od ČSSD, která je pro přímou volbu prezidenta.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce
www.bohumildolezal.cz.
(ČSSD by ovšem ráda viděla, kdyby se v souvislosti s přímou volbou prezidentovy pravomoci omezily. To je rozumné, vzhledem k politickým aktivitám Václava Klause a k nejistotě o tom, zda ho, až mu vyprší mandát, nahradí někdo jiný, a kdo to bude, by bylo nejlepší, kdyby prezident neměl pravomoci vůbec žádné).
Může se někdo divit, že v tomto Kocourkově se čím dál tím víc zviditelňují suspektní politické útvary, jako je Národní strana? Návštěvnost jejích internetových stránek v poslední době výrazně stoupla, např. ve srovnání se stránkami parlamentní KDU-ČSL.
Jistě, není to zcela přesvědčivý signál, hodně lidí stránky NS navštěvuje jako kuriózum a voličům a většině členů KDU-ČSL jsou bližší zemědělské nástroje než internet. Ale jakýsi podnět k zamyšlení pro parlamentní demokratické strany by to být mohl. Jenže – které jsou ty demokratické parlamentní strany a kolik jich dnes vlastně je?