Jediná možnost - zákaz kouření v restauracích

Politici jsou buď zabedněnci, nebo vlastní podíly v tabákových firmách, anebo obojí. Jak jinak si vysvětlit, že odmítají vrátit restauracím alespoň částečně jejich původní smysl, totiž jako veřejného prostoru ke konzumaci jídla a pití? Zaklínání se ochranou svobody podnikání zde neobstojí. Kuřáci kvůli výhradně vlastnímu požitku vytvářejí negativní externality (poškozování zdraví a majetku ostatních), za něž neplatí. Tím je však deformován trh a nepřímo to svobodu podnikání naopak omezuje, protože málokterý odvážlivec si otevře hospodu, která bude mít jiné podmínky pro pobyt v ní, než mají ostatní podniky, a to i když příslušná poptávka po ní existuje. Jediným správným rozhodnutím by tak byl absolutní plošný zákaz kouření ve všech restauracích, podobně jako je tomu v divadlech, kinech a veřejné dopravě. Obavy z poklesu tržeb jsou pak zcela liché, protože kuřáci stejně dorazí, když jejich motivem k návštěvě je právě jídlo, pití a posezení s přáteli. K tomu se přidají astmatici, rodiny s dětmi a další, kterým kouření vadilo, a výsledkem je slušný růst tržeb v pohostinství, potažmo růst ekonomiky. Snad to není natolik složitá úvaha, aby se nad ní odpovědní jedinci alespoň nezamysleli.