Pokud lidé, tedy voliči, budou mít nejen pocit, ale i přesvědčení, že si někdo, typicky ti mocní, vlivní a bohatí, mohou páchat beztrestně cokoliv, zatímco běžný občan je tvrdě trestán za zanedbatelné prohřešky, povede to k rozkladu společnosti a její radikalizaci, což se pak promítne do výsledků voleb. Bohužel to, co v posledních letech často vidíme v České republice, zmíněné principy v žádném případě nenaplňuje a v občanech vzbuzuje zcela oprávněný pocit křivdy a nespravedlnosti. Jiná pravidla v justici.
LÉKO: Kdo se bude dívat na předvolební debatu? Ve čtvrtek asi jen fanoušci Sparty |
Jak jinak máme chápat situaci, kdy soud ve známé kauze Key Investments, v níž nadobro zmizelo nejméně 870 milionů korun z veřejných rozpočtů, odsoudil, a to na pět let vězení, jen bílé koně, ty známé podepisovače, zatímco ten, kdo celý zločinný systém vymyslel, dával příkazy a peníze ukradl, si vesele užívá svobody. Všichni ho znají, včetně policistů a státních zástupců, ale asi jim je to jedno. Nám to jedno není. Jak jinak máme chápat situaci, kdy tento týden ve čtvrtek soud uznal vinným jednoho z nejlepších a nejstatečnějších detektivů loni rozprášeného protimafiánského útvaru Jiřího Komárka jen za to, že ve veřejném zájmu pojmenoval doslova zrůdné propojení některých strážců zákona s mafií.
Zatímco tento, dnes už bohužel bývalý, policista dostal rok nepodmíněně, jiní jeho „kolegové“ poctivě vyšetřují, avšak nikoli v zájmu státu a občanů, ale mafie. Každý je zná, píše se o nich v novinách, ale ti, kteří tuto nesprávnost mají za úkol hlídat, z nějakého důvodu nekonají. My v pohodě nejsme. Veselé Vánoce jistě nebudou mít ani pozůstalí po obětech pádu mostu ve Studénce. Před pár týdny soud po mnohaletém řízení (k nehodě došlo v roce 2008!) dospěl k názoru, že za tragédii, při které zemřelo osm lidí a další byli těžce zraněni, vlastně nikdo nemůže. A to přesto, že k neštěstí došlo při nasouvání mnoha set tun vážícího mostu přes železniční koridor, na kterém nedošlo k pozastavení a vlastně ani jakémukoliv omezení běžné vysokorychlostní dopravy.
LÉKO: Sova Hedvika Harryho Pottera v kolotoči konzumu |
Člověk nemusí být expert, aby pochopil, že zde muselo být závažné lidské pochybení, bez kterého by k tragédii dojít nemohlo. Koneckonců, kdybyste si doma malovali balkón a na chodce na rušné ulici pod vámi spadl váš kbelík s barvou, asi byste také jen těžko policii a soudu vysvětlovali, že za smrt chodce vlastně vůbec nemůžete. Ale když se v kauze Studénka jedná o mocné a bohaté stavební firmy a opravdu velké neštěstí, tak v justici jako by hned začala platit jiná pravidla.
A samozřejmě na vině jsou protiřečící si znalecké posudky, nikoliv už protiřečící si znalci nebo soudce, který po mnoho let nedokáže situaci objasnit a rozpory odstranit. Pro obyčejného občana situace nepochopitelná, pro pozůstalé a zraněné facka a lekce z nespravedlnosti, která vás může v našem rádoby právním státě potkat.
Smutný obraz
Nejde však o příklady ojedinělé či výjimečné. V kauze Davida Ratha, který byl před více než pěti lety chycen při činu s krabicí od vína plnou peněz, musí veřejnost po dlouhé roky dosud bezvýsledného soudního řízení poslouchat pseudokárání exhejtmana za ČSSD o tom, jak se proti němu všichni spikli a jak jsou porušována jeho ústavní práva. Prezidentský kandidát Topolánek nám zase dává přednášky o tom, jaká justiční křivda se stala jeho politickému souputníkovi a kámošovi z dovolených v Monte Argentariu Marku Dalíkovi.
Že by šlo o přípravu, jak odůvodnit prezidentskou milost v případě volebního úspěchu? U zvlněné a zkažené stavby dálnice D47 jsme se zase dozvěděli, že z trestněprávního hlediska není problém, když je do dálnice nasypán odpad. V případě skandální privatizace OKD jsou stíháni subalterní úředníci a znalec, ale například už ne Bohuslav Sobotka a Milan Urban, kteří jako ministři (první financí, druhý průmyslu) za ČSSD byli za celou transakci odpovědni a dali závazné pokyny k její realizaci. A s podobnými příklady bychom mohli pokračovat.
Vidíme smutný obraz stavu našeho právního státu a ti, kteří za to mohou nebo z toho benefitují, mají ještě drzost nás o právním státu, demokracii a spravedlnosti poučovat. Případně nás planě ujišťovat a ještě se přitom teatrálně rozčilovat, jak musí být vše objasněno a do důsledku vyšetřeno, aniž však vidíme jakýkoliv hmatatelný výsledek. Jen si počkejme, možná dalších deset let, jak nakonec uvedené kauzy dopadnou.
