Přitom výraz „anglosféra“ by se měl podle Rachmana používat s rozmyslem. Zavání prý imperialismem a nostalgií po vítězném příběhu 2. světové války. Winston Churchill napsal čtyřdílnou Historii anglicky mluvících národů.
Nyní získává anglosféra na určité neočekávané relevanci. Může za to asertivní chování Číny, které anglosféru spojuje.
Trumpova administrativa začala obchodní válku s Čínou a posílila námořní operace v Pacifiku. Joe Biden bude v modifikovanější formě pokračovat, slíbil Číně „ostrou konkurenci“. První telefonát mezi novým americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a čínským ministrem zahraničí byl prý velmi vyostřený.
Mnozí evropští spojenci Ameriky si ale novou studenou válku s Čínou nepřejí. EU prý doslova šokovala nastupující Bidenův tým tím, že na konci roku podepsala novou investiční dohodu s Čínou a odmítla požadavek to nejprve konzultovat s USA. Německá kancléřka Angela Merkelová varovala v nedávném projevu před tím, aby se svět rozděloval do dvou bloků, a francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl něco podobného.
Naopak Ameriku podporuje Británie, Austrálie a Kanada. Všechny tyto země zaznamenaly zhoršení vztahů s Čínou a všechny sdílí názor, že Čína představuje hrozbu, jíž je třeba se stavět.
MACHÁČEK: Hon na čarodějnice a Borellův trapas v Moskvě |
Jestřábí postoj Austrálie není dán pouze blízkými vazbami bezpečnostního establishmentu ve Washingtonu a Canbeře. Souvisí i s čínskými sankcemi vůči Austrálii, protože Austrálie si dovolila tlačit na mezinárodní vyšetřování původu onemocnění covid-19.
Kanada zase na americkou žádost uvěznila Meng Wan-čou, finanční ředitelku společnosti Huawei, a Čína zavřela dva Kanaďany kvůli finanční špionáži. Vztahy mezi Kanadou a Čínou jsou nejhorší za posledních padesát let.
Britský pohled na věc prošel za poslední rok radikální proměnou. Útoky na demokracii a lidská práva v Hongkongu rozzlobily britské politické kruhy. Británie nabízí občanství potenciálně i milionům lidí z Hongkongu, a co týden, to zhoršení vztahů mezi Británií a Čínou. Britský regulátor zakázal vysílání čínské televize CGTN s poukazem na to, že je kontrolována komunistickou stranou. A Británie letos plánuje vyslat letadlovou loď do Pacifiku na cvičení s Američany.
Čínská vláda si „anglosféry“ také všímá. Když pět zemí vydalo společné prohlášení k situaci v Hongkongu, čínská oficiální reakce byla velice vzteklá. Anglosféra je známá nadstandardní spoluprací tajných služeb, jíž se tradičně říká „skupina pěti očí“. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí řekl, že je mu jedno, jestli mají pět, nebo deset očí, ale jestli se budou plést do čínské suverenity, Čína jim ty oči vypíchá.
MACHÁČEK: Evropský komerční realismus a USA |
Pět očí sice není aliance, nýbrž jen spolupráce tajných služeb, ale britský premiér Boris Johnson přišel s nápadem přizvat Japonsko. Dalším adeptem spolupráce je Indie. Ta si sice logicky střeží svou strategickou autonomii, avšak vztahy Číny a Indie se po čínských útocích v Himálaji velice vyostřily. Indie bude přísněji kontrolovat čínské investice a technologie a právě technologická kooperace může Indii a anglosféru sblížit. Indie se už účastní námořních cvičení s Amerikou, Austrálií a Japonskem.
Tolik Rachman. Trochu nechápeme politicky korektní ostych za anglosféru na začátku článku. Pak je také důležité, že země anglosféry mají obrovské čínské menšiny, daleko větší než zbytek světa. A také je tu otázka, jak dlouho vydrží ostrý kurz Ameriky. Číňané drží velkou část amerického dluhu a americké univerzity jsou závislé na přílivu bohatých čínských studentů apod. Biden chce změnit pouze styl, otázkou však je, jak je styl důležitý a jak může být změna stylu v Číně vnímána coby změkčení postoje. Nová americká administrativa si už například zakázala používat výraz čínský virus nebo virus z Wu-chanu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
