V zásadě šlo o odpověď na známý „dlouhý telegram“ amerického diplomata George Kennana z Moskvy, v němž upozorňoval na nemožnost mírové koexistence Západu se Sovětským svazem. To, co tvrdí čínský institut, ale už nějakou dobu tvrdí komentátoři v Evropě i v USA.
Pokud k určitému odvratu od Pekingu skutečně dojde, nemůže za to jen koronavirus, i když tím můžeme začít. Leckdo – oficiálně například australská vláda – volá po mezinárodním nezávislém vyšetřování toho, co se v Číně s virem stalo a jak se vlastně šířil.
Americký prezident Donald Trump na ni útočí od rána do večera, mluví o „čínském viru“ – a jak známo odřízl od financování Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) s poukazem na to, že je „čínocentrická“. USA přitvrzují každým dnem. Mluví se o tom, že by měla za pandemii platit.
Část toho je brutální předvolební kampaň. Trump potřebuje odvrátit pozornost od toho, jak řídil epidemii.
I kdybychom si na chvíli mysleli, že s koronavirem je v tom Čína nevinně, tak za poškození pověsti si může sama – počíná si jako slon v porcelánu.
Kdyby zůstala u toho, že do většiny evropských zemí během března a dubna dodávala (či spíše prodávala) leteckými mosty zdravotní a ochranný materiál, ještě by si počínala dobře. Situace byla taková, že to ocenil i leckdo z těch, kteří čínský režim z mnoha důvodů nemusejí. Možná leckdo přimhouřil oko i nad tím, že část dodaného materiálu byla vadná.
MACHÁČEK: Vítězové a poražení koronakrize |
Jenže Čína zároveň spustila propagandu a dezinformační kampaň. Francouze rozzuřilo, že čínská ambasáda na svých stránkách uvedla, že francouzská vláda nechává umírat staré lidi. V Itálii šířili čínští trollové dezinformace, že se virus zrodil v Itálii, a upravili a zfalšovali video, kde vděční Římané pějí čínskou hymnu.
Čínští diplomaté asertivně žádají v dopisech místní vlády a municipality, aby chválili jejich zemi. V Německu to vzbudilo velký odpor. Ve Švédsku zase vyhrožuje čínský velvyslanec svobodnému tisku. A nejde jen o Evropu. Nedávno obdrželi arogantní dopis žádající chválení Pekingu i legislativci amerického státu Minnesota. Zdá se to bližší KLDR než pravidlům „světové diplomacie“, pokud něco takového existuje.
Natvrdlost čínských způsobů je stěží uvěřitelná. Kdyby se Čína od února chovala zdvořile, mohla tím možná leckoho ve svém zájmu zmást. Přitom to měla nahnuté už před koronakrizí. Kvůli systému sledování a bodování lidí, kvůli zacházení se studenty v Hongkongu, kvůli obavám ze zneužití sítí 5G, kvůli imperiálním ambicím apod. Kritika Číny je to jediné, na čem se třeba americká politika zprava doleva shodne. Trump používá jen o něco brutálnější jazyk.
Za největší nebezpečí pro svobodný svět nepovažují Čínu jen pravicoví antikomunisté, ale nedávno ji takto označil guru progresivních elit George Soros. Alespoň na něčem se svobodný svět shodne. Pekingu se dnes zastává v podstatě jen ten, kdo tam má nějaké kšefty a zájmy.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
…
Agentura Bloomberg hlásí, že největší světový přepravce kontejnerových nákladů, firma Maersk, očekává v tomto čtvrtletí propad přepravovaných objemů o 25 procent.
MACHÁČEK: Vady na kráse konce restrikcí |
Z toho můžeme odvodit, jak se historicky rekordní propad globální poptávky projeví v mezinárodním obchodě. Firma Maersk přitom přepravuje celou pětinu globálních nákladů. Již v prvním čtvrtletí se globální kontejnerová přeprava snížila o 4,7 procenta. Temné signály z dánské firmy doplňují prohlášení Světové obchodní organizace (WTO), že svět čelí největšímu kolapsu obchodních toků od druhé světové války.
…
A agentura Reuters si ve zpravodajském článku všímá, že je tu i odvětví, které bude ve střední Evropě z krize profitovat. Je to málo viditelné, ale silné odvětví služeb pro zahraniční korporace. Pokud bude docházet k určité míře deglobalizace a návratu různých produkcí z Asie do Evropy, bude z toho profitovat právě střední Evropa.
Od Prahy po Varšavu existují firmy zaměstnávající tisíce lidí, které poskytují zahraničním korporacím účetnictví, IT, mzdové účetnictví, administrativu, vývoj softwaru apod. Devadesát procent těchto firem například v České republice zvýšilo nábor během krize a 12 procent extra práce se do Česka přesunulo z pacificko-asijského regionu. Centra služeb v Asii jsou založena na levné mzdě, ve střední Evropě je výhodou především stejná časová zóna a geografická proximita.
Poskytovatelé těchto služeb v našem regionu vycházejí i z toho, že v krizi roste poptávka po centralizaci, nacházení synergií a zefektivnění. Takže jsou sem tam i dobré zprávy.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
