Zařaď se, řekni názor, ukaž barvu, ať vidíme, kam patříš, pokoušejí nás sociální sítě. Jsi zpátečník, či pokrokář? Také to ve vás tak hlodá?
Tak tedy konečně projevím barvu. Nejsem ani popírač, ani apokalyptik, ale k jednomu jasnému názoru se přeci přiznám – skutečně nepovažuji za normální či prospěšné, aby svět řídilo dítě nebo děti. A abychom jako uhranutí měnili politiku podle toho, jak nám diktují děti. A abychom si zakazovali diskusi.
Představme si, že by k nám přiletěli na návštěvu mimozemšťané a v rámci exkurze navštívili tento týden OSN. Když by si to omrkli, nahlásili by na centrálu: Padáme, nemá to cenu, tady pšenka nepokvete – říděj to tam děti.
Samozřejmě že Sovětský svaz se zhroutil především proto, že utopie komunismu nemohla nikdy fungovat. A nemohla vlastně fungovat ani realita a praxe reálného socialismu. Ale SSSR skončil také proto, že mu vládla politbyra sestávající z dementních gerontů, kteří pak jeden po druhém padali jako hrušky. Nadvláda dětí je snad ještě horší než nadvláda gerontů. Až dosud to bylo tak, že rozumnou část světa řídí dospělí lidé a ke stařešinům si chodí občas pro radu.
Přirovnání s dětskou křižáckou výpravou je správné. Ta mimochodem do Svaté země nikdy nedošla. Některé jednotlivé skupinky fanatiků došly tehdy jen do italských přístavů a někteří se tam divili, že se nemohou na cestu vydat pěšky po mořské hladině jako Ježíš Kristus. Tato sekta či sekty věřily v to, že místo vojáků dobudou Jeruzalém nevinní, chudí, slabí a čistí, odzbrojující silou své nevinnosti a čistoty, a že to je ta správná cesta. Nešlo tedy jen o děti v čistém slova smyslu. Podobnost ve smyslu toho, že Greta také nahlas dumá, jak se do New Yorku (Jeruzaléma) přes moře přepraví, je čistě náhodná.
Argument, že svět mají řídit děti a dětští proroci, protože to oni v té klimatické změně budou žít, je asi stejné kvality a úrovně jako představy náboženských sekt kolem roku 1212. Pro někoho vedou politici prázdné řeči a prázdné sliby, ale možná by nebylo od věci se politiků nyní zastat. Oni jediní totiž mohou přinést voličům přijatelný a funkční kompromis, který nezničí ekonomiky a zaměstnanost. Politici nemají představovat avantgardu, jednostrannost a fanatismus, ale průchodné a udržitelné řešení.
Vůbec nejhorší je zákaz diskusí a demokratické debaty. Generální tajemník OSN António Guterres připustil k projevům pouze státníky, kteří přednesou nějaký slib či závazek navíc oproti tomu, k čemu se už jejich země zavázaly předtím. Zkušenost bývalých komunistických zemí je zde k nezaplacení. My jsme totiž zažili a pamatujeme si stachanovce a závazky pracovních kolektivů a jejich předáků.
Na rozdíl od Guterrese si myslím, že diskuse a rozmanitost je správná všude, vždycky a doslova o všem. A každá společnost, kde se nebude diskutovat, skončí špatně – stejně jako společnost, kde se řekne, že to či ono není k diskusi.
Pokusím se teď zahrát na optimistickou notu. Možná jsme už překonali únosnou mez a od dětské křižácké výpravy se začneme postupně vracet k normálu. Vždyť od Grety se distancoval už i francouzský prezident Macron, do včerejška sám velký klimatický předák. Dětská křižácká výprava také byla jen krátká epizoda, jakkoli je a bude mýtus nevinnosti a čistoty věčný.
Co se postoje české vlády týče, považuji ho za rozumný. Žádná silná slova, s jakými přišla ODS. Závazky Pařížské dohody chceme plnit a plníme – na rozdíl od leckoho, kdo má plná ústa řečí. Evropa se svými osmi procenty globálních emisí CO2 nemůže ale být sama, kdo něco dělá. A na základě apokalyptické vize si nenecháme zničit celý průmysl.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
