Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Cenzura na Amazonu a příležitost na Blízkém východě

Názory

  12:55
Ryan T. Anderson se v komentáři pro deník The Wall Street Journal táže, proč firma Amazon zakázala distribuovat jeho knihu Když se z Harryho stane Sally. Otázka cenzury by podle něj měla zajímat i státní zástupce.

Logo společnosti Amazon. foto: AP Photo

Ještě tak před deseti lety většina Američanů nikdy nezažila konverzaci o transgenderových tématech. Nyní už jsou věci tak daleko, že konverzace probíhat ani nesmí, protože je možná pouze jedna odpověď. Joe Biden přece tweetoval už v lednu 2020, že „transgenderová rovnost je občanským právem naší doby. A není žádný prostor pro kompromis, když jde o základní lidská práva.“

Podle Andersona ale je diskutovat o čem. Vezměme si sport. Mají studentky střední školy akceptovat konkurenci ve sportovních závodech od chlapců, kteří se cítí jako dívky? Co místa „pouze pro ženy“, jako jsou toalety? Co úkryty pro ženy, které utíkají před domácím násilím? Mají být ženy, které se ocitnou v úzkých, nuceny trávit noc s muži, kteří se cítí jako ženy?

A kdy se má začít? Je možné podávat transpohlavní hormonové terapie dětem, jak se dnes běžně a masově se děje? Co léky blokující pubertu? Co způsobuje prudký nárůst změny pohlaví u dětí? Jde o lidské právo, když jde o děti? Otázek je bezpočet.

Firmy Jeffa Bezose ale kladení těchto otázek umožňovat nebudou. Deník The Washington Post napsal, že Anderson píše, že „transgenderové osoby jsou psychicky a mentálně nemocné“, přitom o tom v knize není ani věta. A Bezosova firma Amazon, tedy největší elektronické tržiště světa, zakázala knihu distribuovat. Přitom firma Amazon je de facto „vlastní systém“.

Jared Kushner je, jak známo, zeť bývalého prezidenta Donalda Trumpa a jako jeho poradce byl také vyjednávačem nových smluv Izraele se zeměmi na Blízkém východě. Vše zhodnotil v novém komentáři pro americký deník The Wall Street Journal.

Podle Kushnera už více než 130 tisíc Izraelců navštívilo od září Dubaj, funguje letecké spojení. Brzy navážou linky mezi Izraelem a Marokem. Z toho, čemu se desítky let říkalo arabsko-izraelský konflikt, zůstaly jen zbytečky. Kořeny 70letého konfliktu sahají až do prvních let po 2. světové válce, kdy arabští lídři odmítli vytvoření Státu Izrael a strávili pak 70 let jeho obviňováním a odvracením pozornosti od nedostatků vlastního vládnutí doma.

MACHÁČEK: Dilemata s očkovacími pasy

S tím, jak muslimové navštěvují Izrael skrze lety z Dubaje, postují na sociálních sítích fotky, jak tam postávají s Židy, je vidět, že mohou navštívit mešitu al-Aksá, a najednou už neplatí, že tam prý Izraelci zakazují muslimům se modlit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tweetuje běžně v arabštině a pozitivně i o arabských lídrech, což také padá na úrodnou půdu.

Jeden z mýtů o „arabsko-izraelském konfliktu“ bylo to, že ten může být vyřešen až poté, co se dohodnou Palestinci a Izraelci. Nebyla to pravda. Takzvané Abrahámovy smlouvy ukázaly, že disputace o území, jež se vedou mezi Palestinci a Izraelci, nemusejí bránit rozvoji vztahů Izraelců se širším arabským světem.

Pro novou administrativu Joea Bidena by bylo chybou nestavět dál na tomto pokroku. Islámský stát už neexistuje a vzniklo šest mírových smluv Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem, Súdánem a Kosovem. Vznikla kooperační rada Perského zálivu. Saúdská Arábie učinila pokroky v boji s extremismem. V jednání jsou další mírové smlouvy Izraele: s Ománem, Katarem a Mauretánií. Emiráty oznámily vznik investičního fondu s 10 miliardami dolarů, který bude v Izraeli investovat. Arabský svět počítá s tím, že Izrael bude prospívat. Na obzoru je dokonce normalizace vztahů Saúdské Arábie a Izraele, zatím jsou povoleny přelety. Tady ale musí Bidenova administrativa pomoci a musí vést. Odcizení Židů a muslimů posledních 70 let nemusí být normou.

MACHÁČEK: Oslabená CDU a budoucí německé koalice

Co se Íránu týče, Kushner zatím Bidenovu administrativu chválí, že neskáče do jaderné smlouvy s Íránem po hlavě. Írán chtěl zrušit sankce už jen proto, že se začne jednat. To Biden zatím odmítl. USA musejí podle Kushnera trvat na tom, že Írán musí přistoupit na opravdové kontroly svých tajných jaderných zařízení a úplně přestat s podporou svých zahraničních milicí.

Tolik Kushner.

K tomu několik poznámek.

S luxusem možnosti zpětného pohledu se Trumpova politika na Blízkém východě jeví jako jednoduchá a přímočará. Bidenova politika je tak trochu odsouzena k tomu, že bude pochopitelná o dost méně. Rozumět jí asi budou jen insideři a znalci diplomatických fines. Americká domácí politika velí: Trumpovi se nesmí přiznat žádný úspěch, tedy ani toto. To se zdá logické, ani Trump Bidenovi nikdy nic nepochválí. Jenže tady ten úspěch je jaksi východiskem i součástí pochopení nové situace v regionu.

Dobrá zpráva je, že Izraelci a arabské státy jsou už nyní motivováni ve spolupráci pokračovat i bez Ameriky – pokud tedy platí, že USA vtáhnou do hry i Saúdy. Bidenova administrativa chce ale více přísnosti na Saúdy a hlavně jejich korunního prince Salmána a trochu méně přísnosti na Írán. Srozumitelnost, přehlednost a hlavně jasnější cíle tomu všemu ale zatím scházejí.

Druhá část Monitoru přečtena včera v Českém rozhlase Plus.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!