Podle FT se jedná o historickou chybu, která oslabuje aspirace Evropy stát se významnou geopolitickou silou. Francouzský prezident zatorpédoval evropskou politiku rozšiřování, připravil EU o zahraničněpolitický instrument, podlomil důvěru ve sliby EU a destabilizoval celý balkánský dvorek.
Přitom Severní Makedonii a Albánii bylo loni v červnu přislíbeno, že rozhovory budou zahájeny, a letos v červnu bylo rozhodnutí ještě o čtyři měsíce odloženo.
Obě země navíc až dosud udělaly mnoho: Albánie například souhlasila s tím, že proces jmenování soudců bude posuzovat nezávislý panel, a umožnila evropské agentuře Frontex přístup do albánských policejních operací. Severní Makedonie šla ještě dál, vstupu do EU dokonce obětovala název vlastního státu. Předseda vlády Zoran Zaev je podle FT skutečný reformátor a do změny názvu investoval veškerý politický kapitál.
Macron proti rozšíření použil dva argumenty: zaprvé je prý před rozšiřováním třeba posílit existující politiky a instituce, zadruhé je podle něj celý proces rozšiřování špatně nastavený, protože nabízí od počátku všechny benefity bez možnosti korekce toho, že příslušná země někam zas sklouzne.
To jsou validní argumenty. EU potřebuje zjednodušit rozhodování, posílit eurozónu a mnoho dalších věcí. A také potřebuje lepší mechanismus k tomu, že bude nutit země plnit demokratické standardy. Je opravdu třeba zajistit, aby při rozšiřování EU nešlo o technické požadavky, nýbrž o fundamentální změny směrem ke kultuře pluralismu, zodpovědnosti a skládání účtů a vládě práva. Ale neexistuje žádný důvod, proč by tyto věci nešlo řešit během jednání o vstupu, což je proces, který může trvat třeba celou dekádu.
Je tu také obava z organizovaného zločinu a korupce. Albánská mafie je v mnoha zemích EU prominentní a jednání s Albánií kromě Francie vetovalo ještě Nizozemsko a Dánsko. Ale tím, že Francie odmítla i žádost ze Skopje, dala najevo, že je vlastně proti jakémukoli rozšiřování.
Francie tak připravuje EU o kredibilní nástroj k vyjednávání a o celou soustavu možných vztahů se sousedy. Nejde jen o Balkán, ale i o Moldavsko, Ukrajinu, Gruzii apod. Blízké zahraničí EU musí pro EU představovat stabilní orbit.
Pokud bude Zaev vystřídán tvrdými nacionalisty, může znovu vypuknout konflikt s Řeckem kvůli názvu.
Tolik FT. Dodejme, že tvrdý postup Francie zjevně souvisí i s novými tahanicemi uvnitř EU. Evropský parlament, jak známo, zamítl francouzskou kandidátku na místopředsedkyni Evropské komise Sylvii Goulardovou, což je svého druhu facka Macronovi také ještě za to, že nepodpořil Manfreda Webera, kandidáta EPP a CSU, na post předsedy Evropské komise. Macron se nyní ocitl v EU v určité izolaci – a i takto vrací úder.
Druhá frustrace je dlouhodobější. Německo a severské státy odmítly skoro všechny Macronovy návrhy na prohlubování integrace eurozóny. Nebude ani žádný rozpočet, ani žádné významné nové finanční garance či transfery. Takže i tady Macron vrací úder. Když nebude větší integrace eurozóny, nebude ani další rozšiřování.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
