Podle Wolfa je to dechberoucí poznámka, a to hned z několika důvodů. Zaprvé proto, že ji pronesl ministr zahraničí, osoba, které je svěřena správa vztahů Spojeného království se zahraničím. Zadruhé proto, že jednání s EU se právě dostalo do krizového stadia. Zatřetí proto, že to pronesl člověk, který dosud vystupoval opatrně a skromně, a navíc vedl dříve kampaň pro setrvání Británie v EU.
Hlavně je to ale podle Wolfa dechberoucí proto, že paralela mezi EU a SSSR je tak stupidní a urážlivá. Sovětský svaz poslal přece tanky do východního Berlína v roce 1953, do Budapešti v roce 1956 a do Prahy v roce 1968. EU Británii nevyhrožuje žádnou brutalitou.
EU jenom říká, že plán schválený britskou vládou v Chequers nebude fungovat. To není držení někoho ve vězení, to je vyjednávání. Nesouhlas s jedním britským návrhem je jen a pouze nesouhlas s jedním britským návrhem.
V normální zemi by byl podle Wolfa podobný ministr ihned propuštěn a sedl by si jako Boris Johnson do zadních lavic. Hunt to říká pouze proto, že podobná stupidita je prý nyní v konzervativní straně populární. Přežití EU je existenciální otázka, vztahy EU s Británií jsou vedlejší otázka.
Hunt podle Wolfa nerozumí Evropské unii a chybí mu představivost, aby chápal, o co jde. Rozdíl mezi EU a Británií je že ten, Britové nemají strach. Většina národů na kontinentu ano. Na evropském kontinentu nebylo dobyto pouze Španělsko, Portugalsko, Švédsko a Švýcarsko. Jak dlouho trvala suverenita Nizozemska v roce 1940? Čtyři dny.
EU je především mírový projekt. Nestojí jen na strachu, ale i na naději, že prosperující a integrovaná Evropa bude ve světě slyšet. Je legitimní to odmítnout a je legitimní si myslet, že třeba v měnové unii to EU přehnala. Nebo že ve společné obraně je naopak málo ambiciózní. Je ale nelegitimní pohrdat cíli a nadějemi EU a doufat, že EU skončí v chaosu…
Jakmile EU bude rozdávat benefity, ale umožňovat státům neplnit závazky, skončí. Britové žádali přesně tohle: zůstat v celní unii a nerespektovat pravidla a regulace. Británie není ve vězení, jen nedostane to, co žádá. EU je v těch jednáních mnohem silnější, protože je mnohem větší. A co se Irska týče, zachování míru na irském ostrově je důležitější než celistvost britské celní unie. Britové vytvořili odchodem problém, tak si ho mají sami řešit.
Tolik Wolf. Dodejme, že FT jsou britské noviny a britská sebekritika je to, co jim sluší a co mají dělat. My na kontinentu musíme jednat tvrdě a jednotně, ale měli bychom si také sebekriticky připomínat, co jsme my dělali špatně, že jsme Brity odradili, o co bez nich přijdeme a co máme dělat, abychom s nimi měli v budoucnu nejlepší možné vztahy.
Huntova rétorika je možná také součást jednání, uvidíme. Nezdá se, že by se v EU někdo urážel nebo to bral moc vážně. Citliví jsou lidé především na urážení své národní identity. Tady v Česku takové řeči dobře známe, Klausové otec a syn říkají něco podobného vlastně pořád.
Co se týče Hunta, je nesmyslné míchat svobodu národů a lidí. Brity nikdo do ničeho nenutí, ale oni naopak nesouhlasí se svobodou pohybu občanů a pracovní síly z EU na svém území. Takže kdo koho kde drží a omezuje svobodu?
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
