Hrozí extrémně silné bouřky, pro Prahu a další kraje začíná platit povodňová pohotovost |
To, že teplota na zeměkouli vzroste o dvě procenta, podle autora vůbec nevystihuje horor v podobě extrémního počasí a jeho dopadu na lidské životy.
Proč tedy pořád mluvíme o průměru? Klimatická změna je vyvolána růstem teploty, ne průměrem. Průměr je jen statistika, jedna z mnoha a je to sociální konstrukt. Měříme ho proto, že to umíme a můžeme.
Experti používají průměr, aby rozuměli komplexním datovým souborům. Ale když chcete mluvit s lidmi, máte se zaměřit na extrémy, nikoliv na průměr: na regionální vysoké teploty, povodně, sucha a bouře. Například v Británii jeden sloupkař vtipkoval na téma, že zvýšení teploty o dva stupně by bylo pro Spojené království docela fajn. Přitom by to znamenalo záplavy a nucené vysídlení celých měst a oblastí.
Lidé v západní Kanadě minulý týden neumírali z vedra kvůli průměrné teplotě, ale kvůli extrémní teplotě. V Britské Kolumbii bylo skoro 50 stupňů ve stínu. Horký vzduch odstartoval konvexní bouře: vichřice bez deště. Extrémní horko a extrémní vítr znamenají extrémní výskyt požárů. To je ta klimatická změna, letošní průměrná teplota v Kanadě je irelevantní.
Je to podobné jako s debatou, která předcházela referendu o brexitu. Někteří sociologové a ekonomové uklidňovali tím, že průměrná mzda v Británii roste. Ve skutečnosti rostla jen těm nejbohatším a nejchudším. Většině domácností deset let před referendem příjem klesal. Podobně iluzorní může být měření průměrné inflace.
Silné bouřky na východě Čech odstavily 40 tisíc domácností od elektřiny, na opravách se pracuje |
V případě klimatické změny jde o to, že vyšší teploty vytvářejí dynamické změny. Vysoké teploty se snoubí s komplexní dynamikou a vytvoří dominový efekt. Důsledkem budou extrémní teploty a sucha, nedostatek vody v některých místech, záplavy, redukce biodiverzity apod.
OSN za posledních dvacet let zaznamenala 83procentní nárůst počtu přírodních neštěstí oproti letům 1980–1999. Povodní je dvojnásobek a prudkých bouří o 40 procent víc. To už je trochu lepší statistika.
Dodatek Monitoru JM. Velmi zajímavý a provokativní článek, pro nás aktuální hlavně v souvislosti s tím, co se stalo na Hodonínsku. Na druhou stranu bychom od toho průměru zase tak rychle utíkat neměli. V opačném případě sklouzneme k účelové propagandě a ideovému přesvědčování obyvatelstva.
Hrozí s opačným znaménkem totéž, jako když šel Václav Klaus kdysi do Prčice a s vážnou tváří tvrdil, že si po cestě žádných ekologických hrozeb nevšiml. Nebo přihraju těm, kdo tvrdí, že letos žádné sucho není, takže není ani klimatická změna. Proti oblastem s extrémy bude někdo argumentovat oblastmi normality. Data mohou vystřídat pocity a dojmy.
A pak jsou také třeba skutečně vědecké studie o tom, jak se do mapování extrémních jevů promítá technologický vývoj v oblasti jejich detekce a měření a mediální krajina s okamžitým přenosem jakýchkoli katastrof na druhý konec zeměkoule.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
