Trhy prý reagovaly hlavně na přísliby centrálních bank, že s negativní reakcí, panikou a hysterií na trzích budou něco dělat. Jak se říká, nic není staršího než včerejší noviny, zvláště v dnešních dnech, ale podívejme se na to, kdo o tom co zajímavého napsal.
Bývalý hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard konstatuje, že epidemie způsobuje šoky na straně nabídky. Odebírá pracovní sílu výrobě, brání produktům dostat se na police obchodů a surovinám do továren. Měnový stimul podle Blancharda podporuje poptávku po zboží, ochotu lidí si půjčovat a ochotu investorů riskovat. Ale těžko podpoříte majitele firmy, která nemá součástky a má dělníky v karanténě.
John Authers píše na Bloombergu k zastavení poklesu trhů, že se vždy najde dostatek kontrariánů, kteří věří Rothschildovu heslu, že „nakupovat se má, když jsou ulice plné krve“, nebo heslu Warrena Buffetta, že „je třeba být hamižný, právě když ostatní dostanou strach“.
Mohamed El-Erian také na Bloombergu píše, že v pátek přišla z Číny šokující čísla. Nákupní index manažerů nedosáhl očekávaných 45 bodů, ale pouze 35,7 bodu. Je tu riziko recese v mnoha důležitých zemích – v Německu, Japonsku, Itálii a Singapuru. Mnoho firem se může dostat do problémů a americká centrální banka začala signalizovat „ochotu použít nástroje a začít jednat na podporu ekonomiky“. Ostatní centrální banky budou následovat. Itálie oznámila cílenou podporu ekonomiky: pro konkrétní firmy, konkrétní regiony a finanční injekce do zdravotnictví. Ochota vlád a centrálních bank něco dělat a nějak pomáhat ale nemusí znamenat, že taková pomoc bude efektivní.
Podle El-Eriana je potřeba podporovat sektory kritické pro celkové oživení, především zdravotnictví. Je třeba také cílit na sektory, které jsou nejvíce zranitelné a jejichž propad může mít nejhorší důsledky. Možná bude potřeba vyspravit bilance korporací i domácností. Možná bude třeba pomoci konkrétním zemím. Kapsám tržního selhání je třeba poskytnout injekce likvidity. Říkat jasně, jaké jsou vyhlídky světové ekonomiky, jaká má být odpověď jednotlivých států a jaká má být koordinace globální politiky. Aby se trhy jasně otočily pozitivní směrem, bude asi třeba zaznamenat úspěchy v omezení šíření viru a příkladech rychlého uzdravování.
A do třetice Tyler Cowen taky na Bloombergu konstatuje, že se možná jedná o Trumpovo Waterloo. Záleží velice na tom, jak se bude jeho administrativě v boji s virem dařit a jaké budou ekonomické konsekvence. Nelze dokonce vyloučit, že Trumpa kvůli ekonomickým dopadům koronaviru vystřídá radikální marxista Bernie Sanders, což je vyslovená noční můra dlouhodobých zájmů finančních a akciových trhů.
Monitor JM by se pokusit dodat úvahu z pohledu selského rozumu: reakce trhů může mít nakonec přece jen logiku. Tradice praví, že v ekonomické krizi není možné, aby americký prezident druhý termín obhájil. Pokud je variantou, že se americkým prezidentem stane místo Trumpa marxistický fanatik – a tato pravděpodobnost roste –, pak panika možná není panika, ale docela logická reakce.
A stačí si přičíst další čerty na zdi. Ekonomická krize může časem přivést k moci třeba v Itálii Salviniho a ve Francii Le Penovou. A do toho nám Erdogan vyvolává další uprchlickou vlnu.
To se pak člověk těm „bláznivým“ trhům nediví vůbec.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
