Od nástupu Borise Johnsona na post šéfa Konzervativní strany a premiéra je ale všechno jinak. Podle nejnovějšího průzkumu firmy YouGov by toryové nyní měli v britském parlamentu absolutní většinu 80 křesel a mohli by pohodlně vládnout sami. K absolutní většině v britském systému stačí voličská podpora cca 32 procent. Johnson prakticky eliminoval celou bublinu nové Brexitové strany, která mimochodem v Británii vyhrála volby do Evropského parlamentu.
Na serveru Eurointelligence.com ovšem upozorňují, že je na to třeba pohlížet opatrně. Brexitová strana představuje jednoduchý binární fenomén. Když Johnson dodá brexit, vymaže Nigela Farage. Když brexit včas nedodá, bude tomu naopak. Raketový nárůst podpory pro Johnsona je vlastně úvěr od voličů založený na očekávání, že premiér opravdu dodá – a to rychle – brexit.
MACHÁČEK: Německý ústavní soud schválil bankovní unii |
Všechno poměrně komplikuje otázka parlamentních voleb v Británii a jejich načasování v souvislosti s brexitovou lhůtou, která je 31. října. Pokud by se měly konat volby po 31. říjnu, vláda má dvě možnosti: buď požádá Evropskou unii o další odklad či miniodklad brexitu, anebo k brexitu dojde v době, kdy je parlament rozpuštěn a probíhá zrovna nejtvrdší volební kampaň.
Obě strategie jsou pro Johnsona riskantní. Bude-li žádat o další odklad, potrestá ho znovu skalní elektorát, který opět přelije svou podporu směrem k Brexitové straně. Pokud požádá o odklad pouze v řádu dní, bude muset svou kampaň založit na tvrdém brexitu či brexitu bez dohody. Anebo se budou volby konat v okamžiku největšího chaosu, který přinese právě brexit bez dohody. Nelze dokonce vyloučit ani ekonomický chaos takového rozsahu, že to vyvolá občanské nepokoje. Akutní ekonomické problémy způsobené chaosem, mohou pak zásadně ovlivnit rozhodování voličů.
Současné průzkumy a podpora konzervativců vycházejí z toho, že Johnson svým voličům dodá brexit už před volbami. To se ale asi nepovede, nebo to dokonce není možné. Podpora toryů či Brexitové strany se bude vyvíjet jako jojo.
MACHÁČEK: Jak dál s brexitem |
Takže jaké má nový britský premiér alternativy? Bude dál budovat expektace brexitu bez dohody a nakonec oznámí průlom v jednání s EU, novou dohodu a zařídí její ratifikaci v britském parlamentu ještě během října a teprve pak se budou konat nové volby. Anebo opravdu prosadí brexit bez dohody a potvrdí lhůtu, která končí 31. října.
Zatím se Johnson tváří tvrdě. Chce vyčlenit dvacet tisíc policistů, kteří budou prohlížet lidi na hranicích, a naprosto vylučuje, že by Británie – byť dočasně – žádala post evropského komisaře.
Do Johnsona se ve čtvrtečních Financial Times ostře pustil, a to bez špetky nadhledu, Philip Stephens. Konzervativci se prý stali nacionalistickou brexitovou stranou. Podle Stephense každý expert varuje před ekonomickou kalamitou způsobenou tvrdým brexitem; byznys už prý hlásí ztrátu investic a omezování pracovních příležitostí, libra prudce padá.
MACHÁČEK: Nejistá politika klimatické změny |
Britský premiér údajně zvolil strategii „dodat brexit, nebo zemřít“. Vyčistil kabinet od nevěřících. Všichni prý museli přísahat věrnost brexitu. Úředníci prezentující nepohodlná fakta jsou obviňováni ze sabotáže. Brexit prý zrušil známé pravolevé spektrum. A Johnson údajně nyní slibuje velkou vládu dělnické třídě, která podpořila brexit.
Toryové se prý stali anglickou nacionalistickou stranou. Skotská národní strana si ve svém tažení pro nezávislost nemohla přát lepšího nepřítele než Johnsona, který navíc navýší podporu pro sjednocení Irska. A za to všechno je spoluzodpovědný šéf labouristů Jeremy Corbyn, tolik posedlý ideologií krajní levice a vlastním antievropanstvím, že proti nacionalismu nebyl schopen vytvořit relevantní opozici.
Tak nevím. Mohu se mýlit, ale Stephensův rozzlobený článek jako by popisoval spíš Severní Koreu než Spojené království. Co když se Johnson nakonec s EU dohodne na nové dohodě? K tomu asi potřebuje vytvořit relevantní a důvěryhodnou hrozbu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
