Když před dvěma lety Kypr zabavil stamiliony dolarů vkladů, většinu z nich ruských, v rámci mezinárodní dohody o záchraně kyperského finančního systému, ruský prezident Vladimir Putin to tehdy označil za „nebezpečné“ a „neférové“ a varoval před ostrým ochlazením vztahů.
Nedávno se ale Putin usmíval, když přijal kyperského prezidenta Nicose Anastasiadise. Vztahy mezi Ruskem a Kyprem jsou podle Putina nyní „opravdu přátelské“ a „vzájemně prospěšné“ a byly dohodnuty pro Kypr vylepšené podmínky ruské půjčky ve výši 2,5 miliardy dolarů.
V rámci Putinova „odlupování“ článek zmiňuje hned v úvodu Zemanovu cestu do Moskvy a konflikt s americkým ambasadorem, nadcházející cestu řeckého premiéra Tsiprase do Ruska a nedávnou Putinovu návštěvu v Maďarsku a ruské obchody s Maďarskem v energetice. Maďarsko je v článku označeno v rámci EU jako „autocratic backslider“, tedy někdo, kdo sklouzává zpátky ke starým pořádkům.
…
Bloomberg pokračuje v sérii skvělých článků o ropě s inovativní grafikou a tentokrát se soustřeďuje na raketový nárůst přepravy ropy po železnici v USA, která za posledních šest let vzrostla šestinásobně. Zrodilo se tedy celé nové průmyslové odvětví. Těžba ropy v USA totiž vzrostla padesátinásobně, především kvůli novým technologiím, horizontálnímu vrtání a frakování. Výstavba nových ropovodů zaostává.
Je rozumné do železniční přepravy, resp. do výstavby tratí a cisteren v USA nyní investovat? To je samozřejmě otázka, protože časem se ropovody dobudují, výroba poklesne a po velkém břidličném boomu možná bude následovat velký břidličný krach.
Investice do železnic by ale asi leckdo uvítal i z ekologických důvodů, protože americké tratě jsou zastaralé a došlo již k sérii vykolejení. Vlakům s ropou se říká „ohnivé“ či „bombové“ vlaky.
…
V případě ropy je ještě zajímavé, že se na trzích opět děje jakýsi opak toho, co se čekalo. Po uzavření dohody s Íránem se obecně předpokládalo, že cena ropy bude klesat, protože bude na trhu více suroviny. Jenže se stal opak, po uzavření dohody cena ropy poskočila o pět procent nahoru.
Analýza Reuters pro to má vysvětlení. Cena ropy poklesla o čtyři procenta před uzavřením dohody, protože trhy dohodu předpokládaly. Nyní naopak předpokládají, že návrat Íránu na trhy bude trvat déle, než se čekalo. Bude zkrátka nějakou dobu trvat, než budou sankce ukončeny, nelze to provést přes noc.
…
Gideon Rachman píše ve Financial Times o britských historicích (Niall Ferguson, Paul Kennedy a Ian Morris), kteří mají velký vliv jak v Británii, tak v USA a kteří všichni věští pád Západu, vzestup Číny a odchod USA z pozice globálního lídra. Britští historici všichni srovnávají oslabování USA s ústupem Británie ze slávy.
Jsou tu též projevy téhož v praktické politice. Rachman považuje za důležité zmínit, že Británie nedávno kapitálově vstoupila do Čínou vedené Asijské infrastrukturní investiční banky, přestože si to USA nepřály.
Rachman to považuje spíše za jistou sázku na vzdálenou budoucnost než narušení „speciálních vztahů“ mezi USA a Británií. Nicméně není podle něj náhodou, když se někdy mluví o „proradném Albionu“.
Odchod USA z pozice globálního lídra se vůbec nemusí podle Rachmana konat, protože odchod Británie z piedestalu úzce souvisel s tím, že Británii přivedly obě světové války takřka k bankrotu.
