Neděle 20. září 2020svátek má Oleg 22 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

MACHALICKÁ: Indiánek, kofila a rasista Meinl

Scarlett O´Harrová (Vivien Leighová) a její nerozlučná přítelkyně Mammy (Hattie... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Scarlett O´Harrová (Vivien Leighová) a její nerozlučná přítelkyně Mammy (Hattie... | foto: Warner Bros.

Román a potažmo film Jih proti Severu je limonáda pro paní a dívky, která na pozadí jedné historické epochy líčí osudy na svou dobu emancipované ženy. Není tedy objevné sdělení, že je produktem své doby a zobrazuje etnické a rasové předsudky, které byly běžné v americké společnosti. Pochopitelně dějiny jsou plné předsudků, rasové a třídní nenávisti, genocid a dalších ohavností a nezmizí, když je vymažeme.

Rasismus nepřestane, když se film bude smět vysílat jen s komentáři. Tohle gesto, které učinila HBO Max, je konjunkturální až běda. Film se k nám za komunistů nedostal vůbec – a teď zase nás chce někdo vychovávat. A nejde jen o něj, na tapetu přišla dílka, která si z rasových stereotypů utahují. Opět se vyrojili noví svazáci, my s naší zkušeností cítíme, jak to celé páchne totalitou. Zatím to vypadá jen směšně, leckdo se předhání v angažovanosti, takže třeba vadí cukrovinka zvaná mouřenínova hlava. Co bude dál – indiánek a marokánka, kofila, starý rasista Meinl?

Ve Spojených státech to taková sranda není a zdá se, že v médiích už probíhají regulérní čistky. Hlavu popelem si sype i Metropolitní opera a provádí soudružskou sebekritiku: v minulosti prý konala v duchu negativních rasových stereotypů, barvila bílé herce načerno či jinak měnila rasovou identitu. Nyní svatosvatě slibuje, že už tak činit nebudou a do správních rad i mezi umělce povolají více afrických Američanů.

Nebude tedy důležité mít hlas, ale správnou barvu kůže. Čekám, kdy kladivo dopadne na starého Vilíka. To byl přece ukázkový rasista a antisemita – ostatně jako v jeho době všichni. Natřít bílého herce v roli Othella načerno by se dnes v Americe rovnalo sebevraždě. Hrává se o rasismu, xenofobii, jinakosti a také o divokém temperamentu a emocích, které Shakespeare přisoudil černému Maurovi.

Realistická inscenační tradice velela tvář jeho představitele začerňovat, což dnes, pravda, působí trochu diluviálně. Hrát Othella o jinakosti se ale nějak vyjádřit musí, Jan Kačer to kdysi udělal černými čmouhami. Ani to už by dnes úplně neprošlo. Naposledy i u nás v divadle spustili povyk strážci korektnosti, když Michal Dočekal inscenoval Anděly v Americe a postavu černého transvestity Belize svěřil bílému herci a lehce ho make-upem ztmavil. V té hře je rasová příslušnost důležitá, a jak to tedy udělat, když jaksi v Česku černé herce nemáme. Inu, prý se to má vystihnout psychologicky...

To, co se děje dnes v Americe, má mnoho vrstev, je to zamotané víc než dost a bylo by hezké, kdyby šlo historii opravit, ale ono to nejde. Určitě ne pomocí hysterických a směšných gest, jež sice poutají pozornost, ale problém neřeší ani trochu. Je normální zastat se rasově nebo jinak utlačovaných vrstev, ale právě tyto excesy vzbuzují obavu, kdo se toho zmocní a kam to dovede.

Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky

Nový most se nepovedl. Kraj žádá firmu, ať ho postaví znovu. Ta odmítá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium S takovou situací se Moravskoslezský kraj jako investor ještě nesetkal. Odmítá převzít most přes železnici ve Frýdlantu...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...