Nejsme jako staří Římané

Ve starém Římě bylo otroctví na rozdíl od nás legální. Děkuji autoru citovaného článku, že nám nastavil zrcadlo jak rozvíjíme tisícileté tradice kolébky naší civilizace. Za připomínku snad stojí i některá další srovnání. Bývalo zvykem vládnoucích Římských kruhů okázale vystavovat své četné kratochvíle, k jejichž zvěčnění neměli fotoaparát, museli se spokojit s malíři a sochaři. Zlatým hřebem gladiátorských her nebyly potyčky fanoušků, zpestřené policejním zásahem, ale vpuštění lvů do arény. Plýtvali staří římané pitnou vodou, měli ji totiž přebytek, zatím co my plýtváme díky havarijnímu stavu potrubí. Záliba ve stavbě starých římských silnic kdekoliv ve světě se musela obejít bez pomoci automobilové lobby. Římská vojenská doktrina vycházela z předpokladu, že největší nebezpečí hrozí na periferii imperia. Mluvili o válečných výpravách, nikoliv o mírových misích. Nevím, proč mě stále vtloukali do hlavy, abych se poučil z historie.