Strach z následků rozhodnutí o investicích a nákupech všeho možného se totiž šíří jako infekce. A zdaleka nejde jen o Blanku a Prahu. Obavy zaznívají jak z radnic větších měst, tak i od starostů vesnic. Obracejí se na ministerstvo spravedlnosti, aby jim dalo „notičky“, to zas přeposílá dotazy na státní zastupitelství.
Podobně si odpovědnost předávají jako horký brambor jednotlivé samosprávné orgány. Viz hlasování pražského zastupitelstva - o tak velké zakázce hlasovat muselo, protože taková pravidla zavedla rada. Na jednu stranu rozumná kontrola, pokud ovšem nevede k paralyzování rozhodovacího procesu.
Je pochopitelné, že se státní úředníci, zastupitelé, radní či starostové bojí. Je to odvrácená strana honu na korupční čarodějnice, zpočátku nepochybně prospěšného. Stejně jim to ale kůži zachránit nemusí -škoda vzniká i z nečinnosti.
Horší ovšem je, pokud projekty jako Blanka zbytečně leží ladem.
Nepřehlédněte |
