Vakcinace u praktiků drhne i kvůli byrokracii, za měsíc lze zvládnout naočkovat až 4,3 milionu lidí |
To porovnávání má zásadní význam. Skýtá argumenty proti rychlým příměrům k Marshallovu plánu a ideovému přetahování z doby před 75 lety. Tehdy byl tím společensky a hospodářsky úspěšnějším Západ, nabízel pomocnou ruku Východu, ale ten ji pod diktátem Moskvy odmítl.
Co se týče dneška a zbraní proti epidemii, tedy očkování, výroby a dodávek vakcín proti covidu, Evropská unie není na špici úspěšných a dodávky nasmlouvané Evropskou komisí drhnou. Ostatně premiér v sobotním Právu říká: Pfizer oznámil, že v dubnu dostaneme o 400 tisíc dávek méně, než jsme počítali; od AstraZeneky jsme měli dostat 60 tisíc, ale přišlo jen 50 tisíc. Právě tato nejistota – nikoliv nějaký mocensko-ideologický diktát jako před 75 lety – přikrmuje důvody pro hledání alternativních cest. Z čehož plyne pár postřehů.
Česko uprostřed studené války. Západ nechce pustit ruskou ani čínskou vakcínu na trh EU bez společných pravidel |
Ač tu není mocenský diktát, ještě to neznamená, že Moskva a Peking nevyužijí své vakcíny politicky. Je to zbraň z branže soft power. Tak jako studenou válku nevyhrály přímo jaderné střely, ale spíše nepřímo lákadla Západu jako kokakola, džíny či rock’n’roll, nyní je mohou zastoupit vakcíny či fotky rozhihňaných Číňanek bez roušek na Velké zdi. Ty snímky, ač jsou zřejmě aranžované, zavánějí pocitem vítězství nad koronou více než záběry z „koncertu pro zelené pasy“ v Tel Avivu, kde publikum, i když už očkované, roušky mělo.
To konstatování leckomu není příjemné, ale odráží jistá fakta. Za nimi není ideologie, nýbrž selhání Evropské komise a vakcinační byrokracie. Ilustrují to čísla a hlavně pozice Německa. Podle webu Our World in Data je z větších států na špici proočkovanosti Izrael (56,7 procenta populace dostalo aspoň jednu dávku), následuje Británie (31,5) a USA (16,6), zatímco EU jako celek je na úrovni 5,9, Německo na 5,7 a Česko na 5,1.
Rakousko stáhlo šarži vakcíny od AstraZeneky. Prověřuje možnou souvislost úmrtí zdravotní sestry s očkováním |
Němci z toho logicky mají téměř trauma. Kdykoliv se Evropa potýkala s nějakým průšvihem, třeba krizí, nezaměstnaností či rozpočtovou disciplínou, Německo bylo vždy v roli úspěšného tahouna, jenž svými čísly unijní průměr vylepšuje. Ale ve vakcinaci Německo unijní průměr reprezentuje. Navzdory tomu, že německá firma BioNTech (spolu s americkým Pfizerem) závod o vakcínu vyhrála. Z toho, co mělo být příběhem úspěchu okořeněného tím, že v čele BioNTechu je manželský pár původem z Turecka, je „evropský vakcinační debakl“, jak píší i seriózní německá média.
Zde koření problém „války o vakcíny“ i našeho domácího sporu. Kdyby Evropskou komisí nasmlouvané dodávky nedrhly, Sputnik či Sinopharm by u nás byly doménou politických exotů. Až „evropský vakcinační debakl“ z nich udělal téma pro první politickou ligu. Unijní dodávky se jistě rozjedou, leč společenské škody přetrvají déle.
