Byla jsem svědkyní v trestní věci, vedené proti třem někdejším estébáckým „hlavounům“, kteří zřejmě byli zapojeni do neblahé akce Asanace, podle mého skromného názoru ji řídili. Není to první proces ve věci akce Asanace a nebudu psát, co si myslím o tom, že se nezákonnosti, které ten estébácký podnik provázely na přelomu 70. a 80. let, dostávají před soud nyní – snad jen poznamenám, že to není vina soudu. Není ani vina soudu, že se procesy tak nekonečně vlečou: advokáti obžalovaných si dávají záležet, aby se vlekly.
Poslední slovo
6. března 2020 5:00
