130 let
Budova Nejvyššího soudu Spojených států amerických (13. června 2022)

Budova Nejvyššího soudu Spojených států amerických (13. června 2022) | foto: AP

Premium

Názor

Právní revoluce v USA. U soudů vítězí konzervativci, liberálové budou muset cílit na voliče

Názory
  •   15:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
V USA se vedou kulturní války o otázku rasy, genderu či potratů. Málokterá z nich je však reálně politicky řešitelná. Americká ústava totiž zákonodárcům ponechává úzký manévrovací prostor, proto poslední slovo v praxi má Nejvyšší soud.

Ukázalo se to znovu minulý týden, kdy demokratickým politikům opět spadly hračky do kanálu. Nejvyšší soud zvrátil Affirmative Action, nástroj, díky němuž univerzity a ostatní instituce v přijímacích řízeních zvýhodňovaly zájemce z rasových menšin, nejčastěji Afroameričany. Tento na první pohled problematický mechanismus používaný v USA od hnutí za občanská práva v šedesátých letech však nyní soudci prohlásili za protiústavní a implicitně rasistický. Demokratičtí politici běsní a dožadují se „spravedlnosti“, tu však zajišťuje právě Nejvyšší soud, který své stanovisko zase několik desetiletí měnit nebude.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: Štěpán Hobza
  • Vybrali jsme pro Vás