| Nový komentátor Alexander Tomský | |||
| Vážení čtenáři, od tohoto týdne najdete na Lidovkách.cz pravidelně texty nového komentátora. Je jím politolog a nakladatel Alexander Tomský. Spolu s Bohumilem Doležalem budou glosovat aktuální politické, společenské a kulturní události. | |||
Stát přece nemá co lézt do manželské ložnice. Manželský slib nebo partnerský neslib je záležitostí těch dvou. Teprve rozvody (rozchody) a děti stát do celé záležitosti zamotaly, ale ani z těchto kalamit nevyplývá, že se má stát plést do sňatků. Dokonce i církev katolická považuje sama sebe pouze za svědka, protože je „svátost manželství“ (jak říká Aristotéles) tak stará jako lidstvo samo.
Stát má sňatky, tak jako církev, prostě vzít na vědomí. Jenomže už od francouzské revoluce mají někteří lidé problém. Dokonce i takový osvícenský filosof Kant považoval státní sňatek za nepřístojnou frašku - dočasná smlouva na výměnu sexualních orgánů - jenomže co s ateisty, když (právem) chtějí také veřejný ceremoniál. Rodina je svou podstatou instituce autonomní, starší než stát. Něco jako království v republice.
Jenomže ateistům všech stran nestačí, že mají možnost civilního sňatku, oni chtějí přinejmenší neuznat a poškodit na prestiži ten druhý, když už jej nemohou zakázat, podezírám, že možná tuší jeho majestát a propagační význam. Proto tady máme znovu pokusy vtělit do zákona povinný sňatek úřední. Že je to zcela zbytečné a že to stojí peníze - to ani naše byrokraty nezajímá.
V západní civilizaci proběhly v osmnáctem století dvě revoluce. Obě byly sice za svobodu a občanská práva, jenomže ta francouzská povýšila sekularizovaný stát na modlu. Není divu, že se k ní komunisté v roce 1949 tak nadšeně přihlásili a povinné a trapné úřední posvěcení manželského stavu zavedli. Touhle nešťastnou netolerantní vírou trpíme dodnes.
