Jako občané nejsme rozhodně svědky nějakého zásadního souboje, ale spíš pouhého čechrání pírek. Tedy pokud nechce Andrej Babiš zpochybnit koaliční dohodu na základě skutečnosti, že si uvědomil, že problematiku zdravotnictví krutě podcenil a nyní hledí na výdajovou perspektivu s nelíčenou hrůzou.
Koncepce ministra Němečka je prostá, zdroje tu jsou a politická vůle je nám nakloněna, zcela v duchu programu ČSSD. Takže po letech hledání úspor mají být všichni „strádající“ nasyceni a ukojeni. Přitom zdravotnictví je systém, kde se musí nepřetržitě hledat rezervy, omezovat nároky a hlídat racionalitu nákladů, neboť systém sám je z principu nenasytitelný.
Může se stranický šéf najednou rozmyslet a říci „s těmi poplatky jsme udělali chybu“? Zajisté, jen se pak musí obracet nikoli na resortního ministra, ale na premiéra a koaliční partnery. Není zrovna komfortní předělávat koaliční smlouvu po třech měsících, ale když jste jako hnutí takoví „frajeři“, že nepotřebujete program, který by platil déle než do chvíle, kdy se zrovna rozmyslíte, musíte s takovou eventualitou počítat.
Kvalifikovaný odhad říká, že ministr financí splní, co v koaliční dohodě slíbil, a alespoň ty první dvě miliardy dá, protože do květnových voleb by se nehodilo soupeřům nabíjet populistickou municí. Jestli ale politikům o zdravotnictví opravdu jde, čeká nás solidní pře například o to, zda máme bezhlavě následovat vyspělé země a snažit se „dosypávat“ do zdravotnictví jenom proto, abychom měli podobný podíl výdajů na HDP, bez ohledu na výsledky.
