Škola je poutá mnoho hodin denně, pak je zabavují kroužky a sporty, když přijdou domů a udělají úkoly, mnoho času jim „na sebe“ nezbývá. Pětina vášnivých čtenářů na prvním stupni a deset procent knihomolů na druhém nevypadá vůbec beznadějně.
Druhý postoj může vypadat o poznání kacířštěji. Budou dnešní školáci potřebovat v životě čtení knih? Kolik z našich politiků a velemanažerů lze považovat za knihomoly? Asi nepatrnou menšinu. Čtou většinou, jen když musejí. Sportovci a pop hvězdy? Jen málokdo z módních idolů může být spojován s náruživým čtenářstvím. V množině knihomolů se vyskytují povětšinou učitelé, lékaři, právníci a nejrůznější vědátoři, a ti žebříčkům celebritnosti nekralují.
Než si zbožštíme náruživé čtenářství, položme si otázku, co po škole vlastně chceme. Jako obrovský pokrok proti minulým desetiletím by bylo možno vnímat fakt, že žáci – ať už čtou rádi, či z donucení – především veškerému přečtenému textu rozumějí.
Průzkum firmy Scio testující tisíce školáků můžeme nahlížet dvěma způsoby. Mysleme si, že děti čtou málo, a měly by číst víc. To je sice počestné a konzervativní stanovisko, ale na druhé straně také dost pokrytecké. Co bychom po těch nešťastnících ještě chtěli?
Kelímek od jogurtu: mýt, či nemýt? Řada lidí stále tápe, co a v jakém stavu patří do tříděného odpadu
V matematice je vidět zhoršení. Velký problém dělala úloha se švadlenami, říká šéf Cermatu po přijímačkách na SŠ
Nové obavy Ukrajinců v Česku: pobyt získá málokdo a muži v povolávacím věku budou pod větším tlakem
Pravý důvod konce hlavní hygieničky? Podle expertů Svrčinová podcenila nemoc, která zaplavila Česko
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...