Večírky a společenské akce manažerů jsou normální součástí obchodu. Firma XYZ představí svůj nový výrobek tak, že pozve stovku lidí do nějakého příjemného prostředí a koupí jim kus vznešenějšího žvance. Všichni se pozdraví, a pokud z toho vyplynou nějaké obchodní vztahy, pak si pohoštěný manažer musí svůj případný nákup odůvodnit před šéfem či majitelem.
Původní reportáž serveru Lidovky.cz: |
Veškerá legrace i benevolence ale končí v okamžiku, kdy se takových akcí účastní státní zaměstnanci, kteří mají pravomoci nakupovat. IT zakázky jsou slabým místem státních nákupů, přes ně se uskutečnily a uskutečňují spousty zlodějin. Proto je na místě maximální opatrnost. I soukromá sféra se snaží podobným situacím čelit, například lékaři zcela vážně řeší, za jakých okolností smějí přijmout pozvání farmaceutické firmy, a snaží se pro tyhle případy vymyslet pravidla tak, aby se vyloučila či přinejmenším minimalizovala možnost korupce.
Věříme, že si ti zaměstnanci státu, kteří využili pozvání soukromé firmy, která na podobných akcích vydělává a inkasuje, svou účast napříště rozmyslí. Vždyť uzavřená společnost, kterou zaštiťuje nějaká politická figura (jež svou účastí dává na vědomí, že je na prodej, avšak činí to na své politické riziko) a kde si platící účastníci předávají ty, kteří za naše peníze rozhodují o IT zakázkách, je vším, jen ne transparentním prostředím.
Všichni účastníci samozřejmě nemusejí být podvodníci a zloději, avšak zaměstnanci státu na určité pozici musejí vnímat i okolnosti jakéhokoli pozvání. Když to nedokáží, je na zvážení, proč by měl stát takové jedince platit. Rozhodně nikoli proto, aby vykládali, že jen na uzavřených akcích dochází ke „zlepšení komunikace mezi státem a soukromým sektorem“, případně že se konečně dovědí, „jaké produkty jsou na trhu“.
A že se přítomná poslankyně připravené husy ani nedotkla, neznamená, že na akci její roli nesehrála.
