Z exekuce jej vysvobodila podřízená – vedoucí jeho kanceláře. Koupila od něj byt, což na umoření drtivé většiny dluhu stačí. Na tom by koneckonců taky nebylo nic divného – vedoucí kanceláře europoslance přeci může koupit byt.
Jenže kolem pana Ransdorfa se exekuce jaksi kupí a čas od času jeho neutěšená finanční situace vyplave na povrch, třeba když jej novináři nachytali, jak šel do europarlamentu pouze podepsat prezenční listinu za účelem vyplacení diet. Pan europoslanec několika exekucím čelil již dříve, a lze proto důvodně předpokládat, že ani tato, jež má v květnu skončit, není poslední.
ČTĚTE VÍCE: |
Podezíravý člověk by tedy mohl usoudit, že vedoucí páně poslancovy kanceláře si vzala hypotéku s příslibem, že výše splátky jí bude kompenzována, vždyť přeci pan Ransdorf má naději na další období europoslaneckého platu i diet.
Jednoho by jen (čistě hypoteticky) zajímalo, jestli by pan Ransdorf dokázal žít a pracovat i mimo politický život a co by radil jako obranu proti dluhům těm svým voličům, kteří se nikdy k žádnému mandátu spojenému s nadprůměrnými odměnami nedostanou. Ale takové věci člověk, který již v komunismu žije, řešit nemusí.
