Přímo volený prezident se dostane do kompetenčního sporu s vládou nejpozději během několika měsíců ve funkci. A kdo jim bude dělat rozhodčího? Přece kolektiv pod vedením Pavla Rychetského. Pochopitelně doplněný o soudce, kteří budou těmto dvěma pánům konvenovat.
Některé úvahy pesimistů extendují i do vzdálenější budoucnosti. Po parlamentních volbách, které ovládne levice, se ústavní většina, pod vedením Zemanem zcela ochočené ČSSD, vrhne na náš ústavní pořádek a promění jej v na míru šitý prezidentský systém. To vše za „důstojného“ mlčení ctihodné brněnské instituce. Je to fantazie přitažená za vlasy, anebo realistická prognóza?
Zkušenost s Ústavním soudem není jednoznačná, ani ti, kteří v minulosti soudce vybírali, tedy Václavové Havel a Klaus, nebyli vždy s nálezy toho „svého“ spokojeni. Mužové a ženy v pozici ústavních soudců jsou zpravidla osobnostmi autonomními a těžko si představit, že by byli úkolovatelní.
K uskutečnění takové ústavní změny je třeba nejen muže mimořádných schopností (ty Zeman má), ale i mimořádné disciplíny (chybí úplně). Aktuálně přestrašení zapomínají na skutečnost, že stejně velkoryse jako slibovat umí Miloš Zeman dělat chyby a vyrábět si nepřátele. K panice chybí důvod. Zatím.
