Nicméně vystřídalo-li se na jeho místě pět ředitelů za sedm let, o dobré personální politice v policii mluvit nemůžeme. Pan Komárek odchází po roce, není na něj stížností a nadřízení jej vyprovázejí s tím, že prý útvar stabilizoval.
Kdo ale věří oficiálním policejním zdůvodněním? Asi ani ti, kdo nás jimi krmí. Milan Komárek podle nejrůznějších signálů neodešel dobrovolně a výměna šéfa po roce rozhodně nemůže stabilizovat žádný útvar na světě. Nynější vláda až hystericky bojuje s korupcí, a přitom neustálými reorganizacemi, budováním speciálních, a ještě speciálnějších útvarů policistům poskytuje vše, jen ne jistotu. Nové vedení resortu dosazuje do všech struktur své lidi, jako by mu šlo o život.
Může-li se policista dnes na něco spolehnout, pak je to fakt, že se o jeho šéfa politici postarají. Ministr Mládek nabídl Komárkovu předchůdci Martincovi teplé místečko a policejní bossové se jistě budou snažit i právě odcházejícímu šéfovi ucpat ústa.
Když se policistovi mění šéfstvo s roční frekvencí, má asi takovou motivaci pálit si prsty jako doktor Rath začít mluvit pravdu.
