Psal se 31. říjen 1997, hodiny ukazovaly několik minut po deváté hodině večerní. Zaměstnanci České pošty Helena Baudyšová a Karel Molodčenko právě v prvním patře pobočky v pražské Kafkově ulici přepočítávali peníze. Uvnitř místnosti jim bylo teplo, rozhodli se tak vyvětrat a otevřeli okno.
Tři muži přepadli na Slovensku poštovní vůz. Našli je v Česku, v lese je hledá vrtulník a 120 policistů |
Před budovou pošty mezitím zaparkovala nákladní avia s plachtou a vyříznutým otvorem v její horní části. Z něho tři maskovaní a ozbrojení muži vysunuli žebřík a urychleně vnikli oknem do místnosti v prvním patře. Pokladní Molodčenko se jim pokoušel vzdorovat, skončil ale stejně jako jeho kolegyně spoutaný a navíc s rozbitou hlavou.
„Jeden z nich mě strhl k zemi, spoutal mi ruce a dal mi na hlavu tašku. Druhý kolegu praštil tak, že začal naříkat. Po několika minutách nářek ustal a já jsem myslela, že je mrtvý,“ líčila Baudyšová před lety u soudu.
Podezřelí osvobozeni, pachové stopy byly málo
Zloději z otevřeného trezoru napěchovali do připravených pytlů zhruba 28 a půl milionu korun v hotovosti. Po chvilce vyskákali z okna na plachtu dodávky a odjeli připraveným osobním vozem. Avii zanechali pod okny.
  |
Asi po dvou měsících kriminalisté dopadli tři muže, z nichž se posléze stali hlavní podezřelí z loupeže. Na stopu je přivedlo právě nákladní vozidlo, které pocházelo z firmy, v níž trojice pracovala. Ačkoliv byl o jejich vině přesvědčený vedle policistů rovněž státní zástupce, po letitých tahanicích po soudech si muži vyslechli osvobozující verdikt. Důvod? Nedostatek důkazů.
Proti podezřelým svědčily jen pachové stopy z místa loupeže a z avie, které však v Česku nejsou uznávány jako přímý důkaz, nýbrž jako doplňující. Zásadní pochybnosti podle soudu navíc nastaly již během přípravného řízení, kdy byly korunní svědkyni na policii předloženy pouze tři fotografie podezřelých namísto obvyklého většího počtu snímků.
„Policii nic nebránilo, aby zajistila lepší nezpochybnitelné důkazy,“ uvedla v dubnu 2002 po vynesení rozsudku Pavla Augustinová, soudkyně pražského městského soudu. S jejím stanoviskem se posléze ztotožnil i Vrchní soud v Praze.
Takové rozhodnutí se nelíbilo nejvyšší státní zástupkyni ani tehdejšímu ministru spravedlnosti Pavlu Rychetskému. Nejvyšší soud však jejich dovolání, respektive stížnost zamítl. Podle policie byl případ po patnácti letech promlčen, uloupené peníze se nikdy nenašly.
Miliónová odškodnění od pokladních
Jedinými, částečnými viníky tak jsou jen oba pokladní, kteří kvůli události přišli o své místo. Česká pošta namítala, že porušili bezpečnostní opatření, čímž umožnili loupež. Kromě otevřeného okna - ačkoliv interní předpisy pošty nepřikazovaly mít jej zavřené -, jim vytýkala také otevřený trezor a uložení alarmu do zásuvky stolu, který dle pravidel měli mít při počítání peněz na krku.
Karel Molodčenko (úplně vlevo) a Helena Baudyšová (zcela vpravo) na archivním snímku.
Soud dal poště za pravdu. Otevření okna podle něj lze brát jako lehkomyslnost, obzvláště na konci měsíce, kdy každému musí být zřejmé, že se na poště počítají peníze. Původní požadavek státního podniku na zaplacení částky 25 milionů korun ale značně zredukoval na milion pro každého pokladního včetně úroků z prodlení – sto tisíc za každý rok.
Zatímco od jednoho zaměstnance pošta již své peníze získala, u druhého stále čeká.
„Česká pošta uplatnila svůj nárok v plném rozsahu, soud však náš nárok významně snížil, přičemž vůči paní Baudyšové byl celý přiznaný nárok v rámci exekučního řízení vymožen, vůči panu Molodčenkovi stále exekuce probíhá,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí společnosti Matyáš Vitík.
„Chtějí ze mě udělat bezdomovce“
Helena Baudyšová tak nakonec exekutorovi zaplatila více než 2,9 milionu korun. Kvůli soudním průtahům, které celkovou částku výrazně navýšily, zažalovala ministerstvo spravedlnosti o náhradu škody ve výši jednoho milionu, soud ale její žalobu zamítl. Resort jí přitom již dříve za nepřiměřenou délku řízení vyplatil necelých 173 tisíc korun.
Server Lidovky.cz se s bývalými zaměstnanci pošty pokoušel spojit, neúspěšně. Nicméně oba svou vinu v minulosti popírali. Objevovaly se dokonce úvahy, že Karel Molodčenko byl s lupiči domluvený, ty se ale neprokázaly.
Baudyšová už dříve uvedla, že jako starobní důchodce se může jít jedině zabít, pokud jí soud uloží zaplacení odškodnění. „Nemám na to kde vzít, chtějí ze mě udělat bezdomovce,“ zmínila tehdy po vynesení rozsudku. V podobném duchu hovořil i její bývalý kolega.
