11. července 2018 12:10 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Německý soud uložil neonacistce Zschäpeové za deset vražd doživotí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Mnichovský vrchní zemský soud uložil Beate Zschäpeové doživotní trest. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mnichovský vrchní zemský soud uložil Beate Zschäpeové doživotní trest. | foto: Reuters

Hlavní obžalovaná v procesu se členy neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) Beate Zschäpeová má strávit zbytek života ve vězení. Takový trest jí ve středu uložil mnichovský vrchní zemský soud, který ženu uznal vinnou z deseti vražd a dvou bombových útoků. Obhájce 43leté Zschäpeové Wolfgang Heer podle agentury DPA oznámil, že proti rozsudku podá odvolání. Verdikt tak bude muset přezkoumat nejvyšší německý soud. Několikaleté tresty ve středu mnichovský soud uložil i dalším čtyřem obžalovaným.

Již nyní je více než pětiletý soudní proces označován za jeden z nejdelších a nejnákladnějších v německých poválečných dějinách.

Soud u Zschäpeové konstatoval zvlášť závažnou míru viny, což podle DPA v praxi znamená, že předčasné propuštění z vězení po 15 letech je téměř vyloučené. Verdiktem se soud v případě hlavní obžalované shodl s návrhem spolkového státního zastupitelství.

Desetiletý trest vězení dostal podle agentury DPA Ralf Wohlleben, který skupině opatřoval zbraně. Soud ho shledal vinným z napomáhání k vraždě.

Bez trestu nevyvázli ani další obžalovaní: ke třem letům vězení byli odsouzeni Carsten S. a Holger G. a ke dvěma rokům a šesti měsícům André E.

Carsten S. byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech. Odsouzen však byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Tento muž se přiznal, že NSU předal pistoli české výroby ČZ. Touto zbraní teroristé později zastřelili devět lidí.

Holger G. byl odsouzen kvůli podpoře teroristické organizace. Přiznal se, že trojici z NSU jednou předal zbraň a pomohl opatřit falešné doklady. Také André E. byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Podle soudu pomáhal trojici teroristů z NSU skrývat se v ilegalitě.

Rasově motivované vraždy

Zschäpeová se jako členka NSU podílela na rasově motivovaných vraždách a útocích, které spáchali její nyní již mrtví přátelé z NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Trojice v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která po celém Německu zavraždila z rasové nenávisti devět lidí tureckého a řeckého původu a německou policistku.

Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.

Zschäpeová žila se svými dvěma přáteli téměř 14 let v ilegalitě. Oba muži spáchali deset vražd a dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem. Podle DPA sice neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některého z činů, ale je jí připisována rozhodující role při ukrývání trojice. Obžaloba argumentovala tím, že Zschäpeová „o všem věděla, na všem se podílela a svým způsobem spoluřídila a ovlivňovala“. Soud tuto argumentaci přejal do svého rozsudku.

Demonstranti před soudní budovou drží tabule s fotografiemi obětí organizace NSU.

Demonstranti před soudní budovou drží tabule s fotografiemi obětí organizace NSU.

Dva týmy obhájců Zschäpeové žádaly pro svou klientku zproštění viny ve všech případech vraždy a atentátů. Samotná obžalovaná tvrdila, že se o těchto činech svých přátel dozvídala až dodatečně. „Neodsuzujte mě prosím v zastoupení za něco, co jsem ani nechtěla, ani neudělala,“ uvedla ve své závěrečné řeči.

Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě a dopouštěla se vražd po celé zemi. Vyšetřovatelé byli dlouho uváděni na falešné stopy a nedokázali rozpoznat souvislosti vražd s pravicovým extremismem. Místo toho podezírali nejbližší příbuzné obětí.

Neonacistická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU)

Národněsocialistické podzemí (NSU) podle obžaloby zavraždili v letech 2000 až 2007 v sedmi německých městech celkem deset lidí. 

Skupina po celém Německu zavraždila osm drobných živnostníků tureckého původu, kvůli nimž média tuto sérii překřtila na dönerové vraždy, a jednoho řeckého imigranta.

Jejich poslední známou obětí se v roce 2007 stala 22letá policistka zastřelená u Heilbronnu. Její 24letý kolega byl těžce zraněn a řadu týdnů zápasil o život. Na stopu pachatelů policisty přivedly jejich zbraně, které policisté našli v obytném autě u Eisenachu, v němž dva podezřelí, Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, po přepadení banky v Eisenachu 4. listopadu 2011 spáchali po svém odhalení sebevraždu.

Po jejich společnici Beatě Zschäpeové bylo vyhlášeno pátrání. Zschäpeová se o čtyři dny později - potom, co podpálila jejich úkryt ve Zwickau (Cvikov) - sama přihlásila úřadům.

Trojici, která většinou používala zbraň české výroby ČZ 83 ráže 7,65 milimetru, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.

Proces se Zschäpeovou začal v květnu 2013. Spolu s ní na lavici obžalovaných usedli bývalý funkcionář krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa Ralf Wohlleben, který dostal deset let, a neonacista Carsten Schultze, které prokuratura kvůli opatřování zbraní pro NSU obvinila z napomáhání k vraždám a který dostal tři roky. Z podpory NSU byla rovněž obžalována dvojice pravicových extremistů André Eminger a Holger Gerlach. Eminger byl odsouzen k dvou a půl letům vězení a Gerlach dostal stejně jako Schultze tři roky.

V srpnu označila postup policie, tajných služeb a justice německá parlamentní vyšetřovací komise za bezpříkladné historické selhání či zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů. Později totiž vyšlo najevo, že policie měla už v roce 1998 možnost trojici pozdějších pachatelů zadržet, ale na poslední chvíli zásah odvolala. Terčem kritiky je hlavně fakt, že německé orgány dlouho z těchto vražd podezřívaly příbuzné obětí.

Zschäpeová se narodila 2. ledna 1975 v tehdejší východoněmecké Jeně. Její matka vystudovala stomatologii v Bukurešti, kde se seznámila s otcem Zschäpeové, kterého vražedkyně nikdy nepoznala. Kvůli alergiím se matka Zschäpeové nemohla věnovat svému povolání a pracovala jako účetní, později byla nezaměstnaná.

Již jako patnáctiletá se Zschäpeová potloukala po ulicích a byla členkou pouličních gangů a později se zapojila do neonacistického hnutí. Se svými komplici se podle některých zdrojů potkala již v roce 1991, v roce 1998 vytvořili podle policie teroristickou buňku. V té době také přerušila kontakty se svou rodinou. Vraždit začali o dva roky později.

Po odhalení skupiny v roce 2011 se začaly v tisku objevovat detaily ze života neonacistů. Z výpovědi Gerlacha Holgera například vyplynulo, že Mundlos a Böhnhardt měli s Zschäpeovou milostný vztah a ještě před první vraždou se na nože poprali a načas rozkmotřili - možná ze žárlivosti. Týdeník Der Spiegel vrahy překřtil podle slavné gangsterské dvojici na Bonnie, Clyde a Clyde. V době, kdy Zschäpeová už neměla poměr ani s jedním ze svých kumpánů, se podle Holgera chovala prý jako „manželka obou“. Starala se o své dva pejsky, o domácnost a obstarávala bydlení. V počátcích se skupina ukrývala v Saské Kamenici (Chemnitz).

Činy vraždících neonacistů pochválil norský masový vrah Anders Breivik, který Zschäpeovou v dopisu ze svého vězení oslovil důvěrně „milá sestro Beato“.

ČTK
  • 2Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz