23. srpna 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Noviny

Na místě exploze. Náčelník Vojenské policie popisuje vyšetřování smrti českých vojáků

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 46Diskuse
Kdo zorganizoval útok, při němž zahynuli tři čeští vojáci (vpravo), se teď v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kdo zorganizoval útok, při němž zahynuli tři čeští vojáci (vpravo), se teď v... | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Náčelník Vojenské policie Pavel Kříž, který dříve pracoval jako právní poradce armádního kontingentu v Afghánistánu, LN přiblížil, jak vypadá vyšetřování nedávné smrti tří českých vojáků.

V Kábulu má momentálně dva vojenské policisty, kteří pátrají po organizátorech útoku. Jen přesun na místo, kde se tragédie odehrála, detektivům zabral den. „Kolegové se museli dostat na místo činu, tedy přesunout se z letiště v Bagrámu. Vždy je nutné rovněž zohlednit i bezpečnostní situaci, aby se kvůli vyšetřování neriskovaly další životy,“ upozornil Kříž.

Jak jste se dozvěděl o smrti tří českých vojáků nedaleko Bagrámu?
Volali mi kolegové ze stálého operačního střediska, že došlo k nešťastné události. Ještě předtím mě obecně informoval policejní orgán Vojenské policie přímo z Afghánistánu z Kábulu, že došlo k tragickému případu, kterým se budou zabývat. Hned 5. srpna zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu teroristického útoku. Stalo se tak po konzultaci s dozorovým Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.

Šlo ale o zahraničního sebevraha. Jak bude vyšetřování probíhat?
Podezřelý zemřel. Ačkoli to nebyl občan ČR a útok proběhl v zahraničí, můžeme podle českého trestního řádu (dle zásady ochrany a univerzality) u taxativně vyjmenovaných trestných činů vést trestní řízení proti cizím státním příslušníkům.

V době příletu speciálu se na památku padlých vojáků Martina Marcina (36),...
Záběry z vesnice, ve které v neděli zemřeli tři čeští vojáci.

Už jste viděl záznamy z incidentu, které pořídily bezpilotní prostředky?
Neviděl jsem záznamy osobně, ale vím, že tam byl bezpilotní dron ScanEagle a pozorovací balón. Incident prověřují příslušníci Vojenské policie, kteří jsou přímo na místě. Na rozdíl od jiných misí, v Afghánistánu máme výjezdovou skupinu složenou z vyšetřovatele a kriminalistického technika. Ti budou záznamy analyzovat a vedou trestní řízení.

Jak vypadá vyšetřování podle českého trestního řádu v podmínkách Afghánistánu?
Zcela otevřeně, je to velmi složité. Než se policejní orgán vůbec dostane na místo činu, zabere to nějakou dobu. Přesun v tomto případě proběhl za pomoci vrtulníku. Musí být k dispozici volná kapacita. Kolegové se také museli dostat na místo činu, tedy přesunout se z letiště v Bagrámu. Vždy je nutné rovněž zohlednit i bezpečnostní situaci, aby se kvůli vyšetřování neriskovaly další životy. Podmínky v Afghánistánu jsou skutečně velmi ztížené.

Kolik hodin od výbuchu tedy na místo činu dorazili vaši vyšetřovatelé?
Bylo to druhý den.

Kdo zajistil důkazy pro trestní řízení?
Napadená patrola byla mezinárodní. Některé důkazy sebrali vojáci přímo na místě. Něco měla Afghánská národní armáda a policie. Úzce s nimi spolupracujeme.

Máte už informace, jaké důkazy se podařilo zajistit?
Je to součástí trestního spisu. Máme kamerové záznamy. Vyslýchají se svědci. Proběhla pitva atentátníka, aby se zjistila DNA a abychom zjistili i případné komplice jako pomocníky a návodce. Postup je obdobný jako v roce 2014.

V tom roce umírali Češi také vinou sebevražedného útočníka v Bagrámu. Jak vlastně toto vyšetřování skočilo?
Byly zahájeny úkony trestního řízení. Případ byl však nakonec odložen pro nepřípustnost trestního stíhání, protože sebevražedný útočník zemřel na místě a nepodařilo se najít jiné účastníky toho trestného činu.

Takto končí většina podobných útoků, anebo máte i nějaké výsledky, že jste zjistili strůjce?
Vzhledem k tomu specifickému prostředí, taháme za kratší konec.

Dva vyšetřovatelé v Afghánistánu mi přijde jako velmi nízký počet k vyšetření všech okolností…
Samozřejmě na místo můžeme poslat více našich lidí. Spolupracujeme nejen s AČR, která sebrala z místa činu důkazní materiál, ale také s českými a zahraničními zpravodajskými službami, obecně s koaličními partnery.

Pamatuji si, že mi kdysi vojáci vyprávěli příhodu, jak byli spojeneckými silami po jednom útoku Talibánu vyzvaní, aby si „chytili“ organizátory, které lokalizovali Američané. Platí taková solidarita?
Mezi koaličními vojsky pochopitelně panuje solidarita. Je nasnadě, že snaha dopátrat se původce trestné činnosti je nejsilnější u státu, který přišel o hrdiny. Jeho úsilí je v ten moment největší. Určitě to není ale tak, že by něco v zemi zmohli jen dva policisté. Pro případné dopadení strůjců mohou být využity např. speciální jednotky, ať již české nebo koaliční. Záleží, v jaké lokalitě se nacházejí, jaký je předpoklad jejich dalšího pohybu, jejich vycvičenost, vyzbrojenost atd.

A jak je to vůbec se zatýkáním v Afghánistánu?
Postupovali bychom na základě mezinárodní justiční spolupráce. Vydání afghánského občana k trestnímu stíhání do Česka je však velmi nepravděpodobné. Obecně lze konstatovat, že státy své občany do ciziny nevydávají, Afghánistán nevyjímaje.

Vyjádřete vzpomínku nebo poděkování padlým vojákům:

Pieta za padlé vojáky na zahraničních misích.

Každá podobná tragédie zpravidla kolektiv vojáků na misi stmelí. Mohou se ale objevit i tendence mstít se za smrt kamarádů. Jak se tomu dá předejít?
Rozhodně bych nic takového nepředjímal. Příslušníci české armády, kteří v Afghánistánu slouží, jsou profesionálové a postupují v souladu se zákony. Na obdobné situace jsou připravováni.

Zažil jste osobně smrt vojáků více zblízka?
V Afghánistánu jsem byl na přelomu let 2011 a 2012. Sloužil jsem jako právní poradce velitele úkolového uskupení. Zažil jsem vážné zranění při přestřelce s Talibánem. Zraněné vojáky jsem musel vyslechnout, aby měli nárok na odškodní podle zákona o vojácích z povolání. U Vojenské policie jsem řešil také sebevražedný bombový útok, při němž v Afghánistánu zahynul Milan Štěrba a vážně zraněn byl Jiří Schams (17. března 2008 spolu doprovázeli dánské humanitární pracovníky ve městě Gerešk. Při sebevražedném útoku zemřeli také dva Dáni a čtyři Afghánci. V roce 2015 Jiří Schams zemřel na následky rakoviny - pozn. red.). Starali jsme se o maximální odškodnění rodin pozůstalých. Těžko se na to připravíte. Smrt kolegy, kterého jste vídával v práci, na dvoře, u piva, s tím se strašně složitě smiřujete.

Jak to probíhalo?
Pamatuji si, jak jsem jel jako právník k manželce Milana Štěrby, s níž měla tehdy teprve ročního syna. Byla to opravdu těžká rána pro rodinu. Manželka přišla o manžela, kluk o tátu. Lidé, kteří takto zemřou, jsou podle mne po právu nazýváni hrdiny. Bojují v zahraničí, abychom se zde v České republice mohli cítit bezpečně. Nedávno jsme si zádušní mší připomněli desáté výročí zmíněné tragické události.

Umí se stát o pozůstalé postarat?
V rámci možností je o rodiny a pozůstalé postaráno. Nemůže to však nahradit bolestnou ztrátu člena rodiny. Nemyslím si, že je nyní vhodná doba řešit finanční záležitosti.

Jak vlastně probíhá rozhovor vojenského právníka s kolegou, který byl zraněn při střetu s Talibánem?
Mezi prvními zraněnými v Afghánistánu byl současný válečný veterán poručík Miroslav Lidinský, kterému byla amputovaná část nohy. Museli jsme zaprotokolovat, že se jednalo o služební úraz z Afghánistánu, přestože o tom nebylo pochyb. Vše musí být podloženo výpověďmi svědků, kteří byli na místě. Hovoříme s velitelem. Staráme se o ošetření vojáka jak na místě, tak po převozu v Česku. Nefunguje to zpravidla tak, že po jedné operaci se zraněný voják uzdraví. Musí absolvovat řadu vyšetření, operací, zvládnout zdravotní komplikace, psychika hraje důležitou roli. Následují rehabilitace. Konkrétně Miroslav Lidinský se musel dlouhodobě léčit v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích ale i v dalších zařízeních. Někdo ho vždy musel na místo dovést. Potřeboval různé fyzioterapeutické pomůcky, protézy atd. Řešili jsme odchod do civilu.

V jakém smyslu?
V důsledku zhoršené zdravotní klasifikace musí takto zraněný voják armádu opustit. Jak jsem uvedl, je odškodněn, protože se jednalo o služební úraz. V civilu je už sám. Právě tam by podle mého měla směřovat větší pozornost státu, aby těmto lidem více pomohl.

Kolik vojenských policistů slouží aktuálně v Afghánistánu a na dalších misích?
Kromě výjezdové skupiny v Afghánistánu zajišťuje Vojenská policie výjezdovou skupinu v Litvě, zajišťujeme bezpečnost českého velvyslance v Kábulu. V Iráku pak slouží výcviková jednotka tamní policie a podílíme se rovněž na ochraně leteckého poradního týmu v Iráku. Celkem působí v misích kolem 30 vojenských policistů.

Došlo k nějakému vážnému incidentu?
Dochází například k napadání kameny nebo k výbuchům v okolí naší ambasády v Kábulu. Zatím se nám však vyhýbá něco vážnějšího. Jsem přesvědčen, že je to důsledek kvalitní práce, kterou v misích odvádíme. Nejezdíme po stejných trasách, snažíme se nevyčnívat...

Zaujalo mě, že Vojenská policie se v rámci mezinárodní spolupráce specializuje na biometrii a takzvané neletální zbraně. Co přesně děláte?
V rámci NATO jsme se zavázali k plnění určitých schopností. Vojenská policie buduje schopnosti v oblasti biometrie a neletálního působení. Úzce spolupracujeme s jednotkami americké vojenské policie. V současné době máme od americké strany zapůjčeny přístroje pro sběr biometrických dat a s pomocí amerických instruktorů cvičíme naše specialisty. Výcvikem již prošly desítky vojenských policistů. Zároveň se snažíme o potřebné změny v národní legislativě.

K čemu potřebujete biometrické údaje?
Využití bude určitě dvojí. Jak v trestním řízení, kde nám může tato schopnost významně pomáhat při vyšetřování trestných činů, tak v oblasti ochrany sil, zejména k ověřování totožnosti osob, které se pohybují v prostorách našich základen v zahraniční operaci. Pokud budeme provádět například ochranu základny, tak můžeme získané údaje využít pro zajištění vyšší úrovně bezpečnosti. Předejdeme díky tomu například situaci, aby se na základnu nepropašoval člověk, který se nachází v jiných databázích podezřelých a hledaných osob.

Na základnách v Afghánistánu mají tato zařízení pouze Američané?
Mají je kromě USA také další země. Vojenská policie je garantem biometrie pro české ministerstvo obrany.

Co si představit pod pojmem neletální zbraně?
Jde o moderní technologie, mohou to být prostředky vysílající elektrické výboje, jako jsou klasické tasery, ale mohou to být také různá zvuková zařízení, která jsou díky síle jejich zvuku schopná předat pokyny i velmi hlučnému davu a při využití plného výkonu donutí osoby v jejich dosahu k útěku. Patří tam dále speciální nesmrtící střely. Ty vám umožní trefit cíl, ale minimalizujete zároveň možnost zranění těch, proti kterým zasahujete. Jedna střela může útočníka jen nesmazatelně označit pro pozdější identifikaci, jiná ho může, díky svojí náplni, na delší dobu vyřadit z jakékoliv činnosti. Takové prostředky jsou určeny především k použití v zahraničních operacích. Způsob jejich použití v ČR nám velmi přísně stanovuje zákon.

Přes měsíc je ve funkci ministr obrany Lubomír Metnar. Už jste spolu mluvili? A pokud ano, co jste si řekli?
S panem ministrem jsme se potkali. Beru ho jako profesionála, výhodou je jeho policejní background. Problematice rozumí. Jeho požadavky byly jasné: dělejte efektivně to, co máte dělat podle zákona.

  • 46Diskuse


Martin Shabu

Autor

Martin Shabumartin.shabu@lidovky.czČlánky


Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz